Svět podle Živkova
Osmadvacátého září nabídl divákům jeden z nejsledovanějších publicistických pořadů bulharské televize „Vsjaka nedelja“ (Každou neděli) živý, téměř hodinový rozhovor, který musel mnohým z nich připomenout stroj času. Z obrazovky se totiž sebevědomě usmíval Todor Živkov (86), komunistický vůdce svržený poté, co vládl Bulharsku neuvěřitelných 35 let, pak odsouzen a uvězněn. Na svůj věk fyzicky a mentálně výjimečně zachovalý bývalý generální tajemník Bulharské komunistické strany a předseda Státní rady (prezident) hájil svou dobu, a především sebe sama s archaickou rétorikou rozvinutého socialismu a bez jakéhokoli náznaku pokání.
Na vlně zájmu
Televizním vystoupením Živkova vyvrcholil mediální zájem o jeho osobu, který spustilo neočekávané propuštění z domácího vězení v polovině září. Živkov byl v roce 1991 odsouzen za hospodářské zločiny k sedmi letům vězení, jež si ze zdravotních důvodů odpykával v domě své vnučky na okraji Sofie. Loni v únoru byl zproštěn viny na základě interpretace zákona, podle kterého nelze hlavu státu soudit jako státního úředníka, což se právě stalo v procesu v roce 1991. To však pro Živkova neznamenalo propuštění, neboť mezitím proti němu byly vzneseny tři další žaloby. Přestože soudní řízení nebylo v těchto případech ještě ukončeno, 16. září překvapila Vojenská prokuratura veřejnost i samotného Živkova rozhodnutím, jež nahradilo jeho domácí vězení vyšetřováním na svobodě.
Během posledních osmi let nebyl Živkov nikdy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
