Válka jako součást života
Bosna a Hercegovina se chystá na obecní volby, jež proběhnou o druhém zářijovém víkendu. Nebudou to ovšem volby běžné, jak je známe z domova, nýbrž spíše jen krok v rámci daytonského scénáře, který před dvěma lety ukončil válku. Základní otázka je totiž stále stejná: Lze obnovit Bosnu a Hercegovinu jako jednotný stát? Právě před nadcházejícími volbami se ukazují základní problémy, které tomu brání.
Příliš mnoho extremistů
Válka oficiálně skončila, pro mnohé však stále trvá. Na každé straně je dost úředně tolerovaných extremistů. Většinou jde o lidi, kteří strávili léta na bojištích a pro něž je válčení pro ně normální součástí života. Bosenští Chorvati mají svou (ustašovskou) Černou legii, Žluté mravence a jiné jednotky s podobně exotickými názvy. Ostatně ani některé útvary pravidelné armády Chorvatské republiky nemají s řádným vojskem moc společného. Například jednotka Tygři má na svědomí masakry srbských civilistů. Nejznámějšími srbskými paravojenskými útvary jsou arkanovci. Tyto jednotky jsou de facto soukromým vlastnictvím Željka Ražnjatoviče-Arkana a sídlí v městečku Erdut na břehu Dunaje. Arkan je nejen kriminálník hledaný Interpolem, ale i poslanec srbského parlamentu, a jeho jméno najdeme na seznamu válečných zločinců. Mnohem větší starosti než mezinárodní soud v Haagu mu ale působí bosenští Srbové. Když je v létě 1995 stíhala v Bosně jedna porážka za druhou, mnoho tisíc jich uteklo do Srbska. Miloševič, který je do této války zahnal, se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
