V kopcích dvacet kilometrů za Trutnovem již pětadvacet let doutná halda zrušeného dolu Kateřina. V nitru obrovského kopce se kromě hořícího uhlí nachází i neznámé množství uranové rudy. Debata, co vlastně s tímto dárkem socialistické industrializace udělat, se táhne už několik let. Ekologové přitom radí k uvážlivému postupu: jakékoli zbrklé kopnutí do „živého“ totiž podle nich může nepředvídatelným způsobem ohrozit zdraví okolního obyvatelstva. Úřad ministra Dlouhého se ale najednou rozhodl k rázné akci: halda se má „rozebrat“, uhasit a opět svézt na hromadu. Za toto bezpříkladně náročné řešení je ministerstvo ochotno zaplatit ze státní pokladny nejméně miliardu korun. Pohádkově honorovanou zakázku přitom spolkne firma vybraná nikoli v otevřeném řízení, ale pouhým slovem jediného úředníka. Obdarovaný podnik je navíc personálně propojen se státní správou, takže je ve hře i porušení zákona o střetu zájmů.
Pozor, havárie
Radvanická halda není v Česku jediná (několik jich hoří na Ostravsku), je však suverénně největší. Tato skutečnost a konec těžby uhlí v Radvanicích nastolily zhruba před pěti lety otázku, jak s čoudícím kopcem dál. Východočeské uhelné doly vyhlásily na toto téma veřejnou soutěž, jejíž výsledky dostalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Z výběru vzešly dvě možnosti: haldu je možné nákladem několika desítek milionů korun částečně upravit a zabezpečit nebo lze oheň zcela uhasit. Druhá možnost ovšem vyjde nejmíň na miliardu.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
