Na počátku bylo slovo
Narozenin by Rakousko mohlo nabídnout hned několik: příchod Keltů kolem roku 400 před Kristem a první státu podobný útvar zabírající zhruba území dnešního Rakouska, investituru Babenberků v marce orientalis v roce 976 nebo provolání republiky 12. listopadu 1918. Místo toho se však letos slaví „jmeniny“ Rakouska, rok, ve kterém se neodehrála žádná bitva, zábor území či založení státu, nýbrž jen tah perem na jedné listině.V dokumentu z 1. listopadu 996 se poprvé objevuje jméno Ostarrichi. Touto listinou věnoval německý císař Otto III. (980–1002) biskupskému kostelu v bavorském Freisingu majetky - hospodářský dvůr a třicet honů čili asi 600 hektarů pozemků - v lokalitě Niuuanhova v nynějším Neuhofenu nad Ybbsem v Dolním Rakousku. Dokument, psaný latinsky v karolínských minuskulích, označuje toto území jako in regione vulgari vocabulo Ostarrichi, tedy jako oblast, jež se v hovorové řeči nazývá Ostarrichi. Zmíněná listina se nachází v Bavorském státním archivu v Mnichově. Její originál byl zapůjčen na tři měsíce k vystavení do Rakouska a poté bude nahrazen faksimile. Avšak při oslavách rakouského milénia nejde jen o tisíc let starý dokument. Spíše jde o to, jak mají Rakušané v dnešní Evropě chápat svou identitu.
Mezi Franky a Avary
Historikové se shodují, že starohornoněmecké Ostarrichi není nic jiného než překlad latinského regio orientalis a že představuje pouhé označení směru ve smyslu země na východě. Podle tohoto názoru znamenal výraz Ostarrichi…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
