Galerista kubistů
Ve Veletržním paláci v Praze představuje Národní galerie ve spolupráci s Centrem George Pompidoua v Paříži výběr z bývalé sbírky jednoho z nejslavnějších galeristů modernismu, Daniela-Henry Kahnweilera (1884 - 1974). Máme tak jedinečnou možnost poznat část sbě-ratelského světa obchodníka s obrazy a významného propagátora kubismu, který měl s českým prostředím - zejména díky přátelství a společným zájmům s historikem umění Vincencem Kramářem - živé kontakty.
Objevitelé Picassa
Kahnweilerův svět tvoří umělci, jejichž jména vesměs patří ke klasikům modernismu. Kahnweiler, syn bohatého židovského finančníka z Mannheimu, se orientoval na proud směřující od fauvismu ke kubismu, jenž přecházel do imaginativních tendencí. Kromě Georgese Braqua či Pabla Picassa na výstavě uvidíme Kees van Dongena, řadu skvělých pláten Juana Grise (zejména jeden z jeho nejlepších obrazů Kytara z roku 1913) nebo Fernanda Legéra. Mezi oblíbence patřil také sochař Henri Laurens. I řada dalších tvůrců patřících do okruhu jeho zájmu se nevyhnula kubistickým východiskům, např. surrealistický malíř André Masson. Kahnweiler v dopise Kramářovi z dvacátých let napsal: "Říkal jsem Vám již, že v posledních měsících kupuji obrazy mladého malíře (26 let), kterého považuji za budoucího velkého malíře - André Massona. Poprvé se zde setkávám s mladým malířem, který pochopil kubismus, umí z něho čerpat, rozvíjí jej, aniž by sám v úzkém slova smyslu ‚kubisticky‘, maloval. Navíc je obdařen…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
