Nic nenechat nepříteli
Dvacátý březen 1996 byl jedním z předělů v dosavadní historii bosenské války. Do tohoto dne se jednotlivé armády stáhly z území, které jim podle daytonské dohody nepříslušelo. Právě tato skutečnost dělá z Daytonu vůbec první dodrženou smlouvu o územním rozdělení Bosny a Hercegoviny od února 1992, kdy se o této otázce poprvé jednalo.
Mapa podle politiků
To neznamená, že právě realizované rozdělení je tím nejlepším z možných. Příliš silně se v něm odrážejí lokální zájmy sousedních států - Srbska a Chorvatska. Problematické je už samo základní rozdělení v poměru 51:49, které je rozhodnutím čistě politickým, bez opory například v etnické skladbě země. Srbský prezident Slobodan Miloševič na jednáních v Daytonu přenechal bosensko-chorvatské federaci většinu Sarajeva, ale zato si pojistil hranici se Srbskem na Drině a Sávě. Prozatím nelze očekávat, že by se do těchto oblastí vrátil jediný Muslim, ačkoli právě oni zde před válkou ve většině míst tvořili většinu. Muslimové se nevrátí se ani do míst svého největšího utrpení, do Srebrenice a Žepy.Podobnou nárazníkovou zónu podél bosensko-dalmatských hranic získal chorvatský prezident Franjo Tudjman výměnou za oblast Posáví, obilnici Bosny, kde měli před válkou většinu Chorvati.Největší pozornost ze všech neuralgických bodů přitáhlo hlavní město. Okrajové části Sarajeva, násilně na počátku války posrbštěné vyhnáním muslimské většiny, se vrátily pod svrchovanost ústřední vlády. Nebudou však smíšené, jako…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
