Souhlasíte s rozvodem?
V pondělí 30. října předstoupí obyvatelé Quebeku podruhé v historii k volebním urnám, aby v referendu rozhodli, zda se jediná frankofonní provincie Kanady vydá na cestu odtržení od zbytku země.
V pondělí 30. října předstoupí obyvatelé Quebeku podruhé v historii k volebním urnám, aby v referendu rozhodli, zda se jediná frankofonní provincie Kanady vydá na cestu odtržení od zbytku země. Zatímco první referendum v roce 1980 bylo vyvrcholením „tiché revoluce“ šedesátých a sedmdesátých let, letošní plebiscit je důsledkem patnácti let neúspěšných pokusů o vytvoření pro všechny přijatelného ústavního kompromisu.
„Odlišní“
KanaďanéReferendum z počátku osmdesátých let vyznělo v neprospěch separatistů. Poté se Quebec spolu s devíti anglofonními provinciemi podílel na jednáních o první kanadské ústavě (do té doby v Kanadě platil Zákon o britské severní Americe z roku 1867), ale k textu ústavy, která byla vyhlášena roku 1982, odmítl připojit svůj podpis. Podle Quebecké strany, jež byla tehdy v provincii u moci, nesplnila nová ústava tradiční quebecké požadavky a redukovala pravomoci provincií na úkor federace.Ve druhé polovině osmdesátých let inicioval konzervativní kanadský premiér Brian Mulroney jednání mezi federací, anglofonními provinciemi a Quebekem. Výsledkem rokování se stala dohoda od jezera Meech o přistoupení Quebeku k ústavě: 3. června ji podepsali premiéři deseti provincií a federální premiér. Frankofonní provincie na základě dohody obdržela statut „odlišné společnosti“ v rámci kanadské federace. Podle původního plánu měla být dohoda do tří let ratifikována ve všech parlamentech.
Kompetence nestačí
Quebec dohodu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
