Treuhand: mamut na dvou židlích

Závěrem roku 1994 ukončil po více než čtyřech letech svou činnost německý Treuhandanstalt (v překladu „Poručenská správa“, v podstatě privatizační úřad, zkráceně Treuhand). Jak prohlásila v Berlíně jeho prezidentka Birgit Breuelová, hlavní úkol - privatizovat východoněmecké hospodářství a tím je převést na tržní ekonomiku - byl splněn. Úřad tak dosáhl svého cíle a stal se přebytečným.Treuhand si můžeme představit jako mocnou vládní instituci, která slučovala privatizační pravomoci našeho ministerstva pro privatizaci, Fondu národního majetku a české vlády jako celku. Podstatný rozdíl: zatímco česká privatizace vynesla několik desítek miliard korun, které opatruje Fond národního majetku, Treuhand prodělal 260 miliard marek (v přepočtu nepředstavitelných 4 680 000 000 000 Kč). Ve skutečnosti totiž neprodával podniky, nýbrž nakupoval investice.

Jak přilákat investory

Treuhand - vedle Gauckova úřadu pro správu materiálů Stasi - představoval jedinou politickou instituci, vytvořenou zbrusu nově v rámci německého sjednocení. Na počátku vlastnil celé východoněmecké hospodářství: 8 000 podniků (po jejich štěpení dokonce přes 13 000) s celkem 45 000 závodů a čtyřmi milióny zaměstnanců. Navíc měl privatizovat i ohromné pozemkové vlastnictví, jež zahrnovalo vedle osamělých lesních jezer i špičkové polohy v centrech velkých měst.Treuhand plnil četné funkce, ale především měl přilákat na východ Německa kapitálově silné investory. Ti byli většinou velmi…