V muslimském obklíčení
S kým bude Západ bojovat v příští válce? Na otázku, která se objevila po kolapsu komunistického bloku, odpověděl před dvěma lety politolog Samuel P. Huntington z Harvardovy univerzity. Podle jeho eseje Střet civilizací?

S kým bude Západ bojovat v příští válce? Na otázku, která se objevila po kolapsu komunistického bloku, odpověděl před dvěma lety politolog Samuel P. Huntington z Harvardovy univerzity. Podle jeho eseje Střet civilizací? půjde o souboj kultur, v němž Ameriku čeká konfrontace s konfuciánskými státy Asie, zatímco proti Evropě stojí svět islámu.Huntingtonova esej získala na našem kontinentu ohlas, protože jeho obyvatelé už některé příznaky civilizačního střetu zažili na vlastní kůži. Hranice s figurínami spisovatele Rushdieho v anglických městech, hořící ubytovny tureckých přistěhovalců v severním Německu nebo šátky skrývající vlasy arabských studentek francouzských gymnázií připomínají, že v Evropské unii dnes žijí miliony muslimů. Podle logiky Huntingtonovy teorie by měli být pátou kolonou výbojného náboženství.Existují už indicie, které podobné obavy potvrzují. V řadě západoevropských zemí byly odhaleny konspirační sítě islámských fundamentalistů zabývajících se pašováním zbraní do Alžírska. Tamní občanská válka může Evropu ohrozit jen nepřímo, objevují se ale i méně viditelné a možná nebezpečnější tendence. Saúdská Arábie s Íránem financují mešity a islámská centra, které mají za úkol posílit víru mnohdy jen formálně zbožných evropských muslimů. Jejich náboženské procitnutí je ovšem často provázeno nechutí či pohrdáním k okolnímu „cizímu světu“. Venku ze začarovaného kruhu nejsou ani postkomunistické státy evropského východu. Třebaže v Čechách a na Moravě dnes vyznává…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.



















