Pochmurné hlavy moci
Na samém počátku století, v němž měli sehrát tak pochmurné role, bylo Hitlerovi jedenáct a Stalinovi jedenadvacet. Oba pocházeli z malých poměrů a z provinčních oblastí zaostalých impérií, oba měli nerudné otce a milující matky, oba nenáviděli školu a ani jeden ji nedokončil.
Na samém počátku století, v němž měli sehrát tak pochmurné role, bylo Hitlerovi jedenáct a Stalinovi jedenadvacet. Oba pocházeli z malých poměrů a z provinčních oblastí zaostalých impérií, oba měli nerudné otce a milující matky, oba nenáviděli školu a ani jeden ji nedokončil. Raději snili nad dobrodružnými knížkami - první miloval Karla Maye, druhý hltal romantické příběhy Alexandra Kazbegiho o divokých gruzínských vlastencích. Stalin, který se učil lépe, odešel z kněžského semináře ve dvaceti, když se seznámil s marxismem a rozhodl se pro dráhu profesionálního revolucionáře. Hitler na střední škole dostatečně zvládl pouze kreslení, ale v dalších předmětech neobstál, a proto školu v šestnácti opustil. Další dva roky se s podporou své ovdovělé matky flinkal, vášnivě rozjitřován hudbou Richarda Wagnera a sny o umělecké kariéře. V roce 1907 se pokusil o přijetí na vídeňskou Akademii výtvarných umění, ale nikoho o svém talentu nepřesvědčil; přesto zůstal ve Vídni a předstíral, že studuje. V té době mu umřela matka, takže zcela osiřel. Malé dědictví utratil během jednoho roku a ve dvaceti se ocitl úplně na dně. Protloukal se zpočátku jako bezdomovec a tulák, později prodával po domech ručně malované obrázky vídeňských motivů, které obkresloval z pohlednic. Profesionální revolucionář Stalin žil od dvaceti v ilegalitě, na útěku anebo ve vězení, „umělec“ Hitler přespával na lavičkách v parku a později v různých útulcích. Oba se pohybovali mezi spodinou, avšak každý z nich se i…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
