Erotika v čase zániku
Umělecký osud rakouského malíře Gustava Klimta (1862-1918) byl mimořádně šťastný. Mezi hodnostáři vídeňské Akademie výtvarných umění budilo jeho dílo zavilý odpor, zato však oslovilo široké vrstvy veřejnosti od kultivované maloburžoazie až po císaře Františka Josefa I. a jeho dvůr.
Umělecký osud rakouského malíře Gustava Klimta (1862–1918) byl mimořádně šťastný. Mezi hodnostáři vídeňské Akademie výtvarných umění budilo jeho dílo zavilý odpor, zato však oslovilo široké vrstvy veřejnosti od kultivované maloburžoazie až po císaře Františka Josefa I. a jeho dvůr. Stalo se výtvarným výrazem doby, ale zároveň si udrželo dráždivou provokativnost, vzpírající se oficiálním výtvarným konvencím. Především díky Klimtovi se nastupující generace rakouských malířů, reprezentovaná hlavně Oskarem Kokoschkou a Egonem Schielem, nerozešla s odkazem secese, jejímž čelným představitelem Klimt byl, ale plynule na něj navázala. V tom se lišila od svých pražských vrstevníků z Osmy a Skupiny výtvarných umělců, pro které byla historizující a nacionálně laděná česká secese nepřijatelná, a obrátili se proto k francouzskému kubismu. A ještě v něčem měl asi Klimt štěstí - zemřel deset měsíců před zánikem říše, v jejíž duchovní atmosféře se jeho dílo rozvinulo a dospělo k vrcholu.
Čistý duch kresby
Klimt pocházel z rodiny rytce a zlatníka, vystudoval školu uměleckých řemesel a otevřel si pak ateliér pro nástěnné dekorace. K jeho prvním zakázkám patřily nástropní obrazy a opona pro Městské divadlo v Karlových Varech a hlavní opona pro divadlo v Liberci. Jeho rané malby vycházely z konzervativního stylu Hanse Makarta (1840–1884), který oslňoval gründerské měšťanstvo pompézními historickými a alegorickými obrazy, jejichž neobarokní okázalost připomínala lesk…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
