Škola bankrotem
Na co by si střadatelé měli dát pozor
Aféra Banky Bohemia, která pro ni skončila sice krachem, ale pro ostatní relativně šťastně, byla velkou školou pro občany - drobné vkladatele, podnikatele. Napříště si každý určitě lépe rozmyslí, kam uloží úspory, kde si otevře běžný účet a bezpochyby bude uvažovat nad tím, jak lépe rozložit riziko. Čím se ale může vlastně řídit? Může mu vůbec někdo dobře poradit?
Ekonomické zdraví
Zkusme abstrahovat od skutečnosti a řekněme si, že lidé zvažují nejprve rizika „ekonomická“ a teprve posléze rizika další. Každý vkladatel se bude jistě zajímat o to, zda banka, která slibuje výhodné úrokové sazby, je „ekonomicky zdravá“, zda jí nehrozí bankrot. V prospektech bank se zpravidla dočte celkovou výši aktiv a pasiv, výši základního kapitálu, v některých případech ukazatel kapitálové přiměřenosti. Jenomže to mohou být stará data (zpravidla jde o čísla schválená poslední valnou hromadou banky) a nemusí vůbec nic vypovídat o současném stavu. Míra toho, čemu se říká ekonomické zdraví banky, závisí totiž na mnoha faktorech - je to nesmírně dynamický proces.Ekonomické zdraví všech bank (respektive nejrůznější ukazatele, podle nichž se dá diagnostikovat) je soustavně sledováno bankovním dohledem České národní banky (ČNB). Proč tedy ČNB včas neinformuje věřitele o tom, jak si jednotlivé banky ekonomicky stojí? Proč je v případě nebezpečí nevaruje? První důvod je principiální: centrální banka nemůže být…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
