Dozvuky gulášového socialismu
Dozvuky gulášového socialismu
Třetí rok maďarské privatizace
Vrstva nynějších podnikatelů mohla vzniknout pouze díky reformě z roku 1968, povolení domácí zemědělské výroby a systému pronajímání obchodů vypracovaném v roce 1980, tvrdí Tamás Szabó, maďarský ministr pro privatizaci, jmenovaný počátkem letošního roku. Szabó s nezvyklou vehemencí chválí hospodářskou politiku bývalé vlády a dodává, že odstranění této elity by bylo stejnou chybou jako podobné akce na konci čtyřicátých let. V ledasčem má pravdu. Podle údajů Světové banky, publikovaných v maďarském tisku, činila loni v Maďarsku výše hrubého národního produktu (HNP) na hlavu i při poklesu výkonnosti ekonomiky 3.000 dolarů, přičemž v Československu to bylo 2.100, v Polsku 1.800 a v Rumunsku 900 dolarů. Vláda je nyní netrpělivá a svými zásahy hodlá přispět k hospodářskému růstu. Tamás Szabó je zároveň pověřen vedením státního výboru, který má vypracovat program oživení ekonomiky na podkladě dlouhodobého vládního programu ministra financí Mihálye Kupy.
Začalo druhé kolo
V Maďarsku začala vlastní privatizace před dvěma lety, kdy vláda založila Státní majetkovou agenturu (ÁVÜ), která řídí, organizuje a provádí privatizaci velkých podniků, disponuje veškerým jejich majetkem a také informacemi o nich. Za dva roky bylo přímo zprivatizováno 277 podniků (z toho 88% za uplynulý rok) a ÁVÜ tím získala na svůj účet cca 50 miliard forintů.Dalším způsobem privatizace (od října 1991) je tzv.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
