Jaká je vaše společnost
Když si někdo něco neprávem přivlastní, tak vrácení věci často výmluvami stále oddaluje a doufá, že mu ukradená věc nakonec zůstane.
Nápravu křivdy na sudetských Němcích by naše společnost neunesla, tak zní váš článek v Respektu č. 50/91 a já k tomu dodám, že v LN byl letos uveřejněn text Petra Příhody („Strašidlo sudetoněmectví“), který končil větou: Je lépe prohlásit, že se sem sudetští Němci jako celek nemohou vrátit, protože by to naše společnost neunesla, než že na to nemají právo. Tyto řádky mi stále leží v hlavě, a tak vám sdělím, jak se na jejich obsah dívám. Když si někdo něco neprávem přivlastní, tak vrácení věci často výmluvami stále oddaluje a doufá, že mu ukradená věc nakonec zůstane.
Tak tomu je i v otázce Sudet.. V r. 1945 byla nálada českého národa, hlavně Benešovým odbojem z Londýna, vystupňovaná do takových rozměrů, že jen vyhnání Němců z ČSR bylo považováno za správnou odplatu. Přišel převrat 1948 a Češi poznali, že nový systém je daleko horší než předchozí. Problém Sudet byl odložen ad acta, nemáme se koho bát, vždyť za námi stojí Sověti. Nyní po zhroucení Sovětského svazu stojí český národ znovu v blátě a nenapadlo vás dosud nic rozumnějšího, než říci: náprava křivdy na sudetských Němcích je psychologický problém a návrat Němců by naše společnost neunesla.
Tu se ptám, jaká je vlastně tato společnost, když je pro ni náprava křivdy břemenem, které by neunesla. Toto břemeno pod nohama nechce odkopnout, raději budete asi chtít žít s pokřiveným charakterem.
Felix Kleinbaeur, Nový Bydžov…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
