Nepřátelé národa
Jednou z oblastí, kde byly dekrety uplatněny, je Hlučínsko v Severomoravském kraji. Dodnes zde žijí lidé, kteří jsou pamětníky úsilí „jednou pro vždy vzíti českou a slovenskou půdu z rukou cizáckých německých a maďarských statkářů“ (dekret č.12).
Oblast českého Slezska zvané Hlučínsko připadlo po porážce Rakouska-Uherska v roce 1742 Prusku. V roce 1920 rozhodla Versailleská mírová konference o připojení Hlučínska k Československu. V 38 obcích Hlučínska žilo v roce 1921 asi padesát tisíc obyvatel. Hovořili svérázným nářečím (směsí češtiny, polštiny a němčiny), sami sebe označovali za Moravce. V roce 38 oblast obsadilo německé vojsko a byla prohlášena za Altreich - Starou říši. Díky tomu se nestala součástí tzv. Sudetské župy, ale byla připojena přímo k Prusku. Někteří z obyvatel se vystěhovali do protektorátu, ostatní se automaticky stali občany říše. Většina obyvatel připojení Hlučínska k Německu uvítala. Podle pamětníků hlavně z ekonomických důvodů: německý ekonomický potenciál nabízel plnou zaměstnanost.
Altreich
V roce 1933 bylo na Hlučínsku kolem 6.000 nezaměstnaných. Tradiční textilní průmysl v pohraničí zaostával a byla omezena i těžba v okolních dolech. Obyvatelstvo chodilo za prací do Polska a Německa. Politicky zde získávaly navrch sudetoněmecké strany a spolky, které po roce 1938 splynuly s NSDAP.Za války všichni dospělí muži automaticky rukovali do německé armády. Někteří však bojovali i v protihitlerovské…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
