Jedna z nepřehledné řady
OIRT, mezinárodní rozhlasová a televizní organizace, vznikla jako jakási obdoba RVHP v oblasti sdělovací techniky a šíření informaci v 50.letech.
OIRT, mezinárodní rozhlasová a televizní organizace, vznikla jako jakási obdoba RVHP v oblasti sdělovací techniky a šíření informaci v 50.letech. Vedle SSSR a jeho satelitů z různých částí světa se postupem času jejími asociovanými, neplnoprávnými členy staly některé západní televizní společnosti, které si tak pohodlně obstarávaly aktuální zpravodajství ze zemí východního bloku.
Posud má být řízena správní radou, tvořenou převážně vysoko postavenými funkcionáři státních výborů pro rozhlas a televizi, tedy nomenklaturními kádry režimů po bouřlivém loňském vývoji z významné části již bývalých. Předsedou správní rady OIRT byl až do listopadu 1989 tehdejší ústřední ředitel čs.rozhlasu Karel Kvapil, smutně proslulý jako jeden z nejhorších pisálků počátků normalizace. Jistou zvláštností této organizace bylo, že její generální tajemník byl kontrolován ředitelem čs.televize a především ideologickým oddělením ÚV KSČ, tj. komunistickou stranou její hostitelské země. Tak byl jmenován i dlouholetý komunistický exponent v oblasti sdělovacích prostředků, zejména televize, dr.Gennadij Codr (pravidelně býval též ředitelem pražských televizních festivalů).Tomu všemu odpovídá i nynější chování této instituce: jako by loňského 17.listopadu ani nikdy nebylo (jenom ve dnech těsně po něm se někteří řadoví tuzemští pracovníci patrně vymkli kontrole a podávali na Západ objektivní zpravodajství o událostech u nás). Jakmile někdo na tyto staronové poměry poukáže, je dříve či později…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
