Mohl byste mi říct, odkud pocházíte, jaké byly vaše rodinné poměry atd.?
Já jsem rodilý Pražák. Otec byl ze selské rodiny, maminka z Prahy. Táta „boural Rakousko“, vrátil se z první války jako italský legionář. Ujal se vedení statku. Vyrůstal jsem v zámožných poměrech, žili jsme v rodinné vile v Bubenči. Jako dítě jsem netrpěl nouzí, po obecné škole jsem šel na gymnázium.
Za války jste působil v odboji, ve Zpravodajské brigádě. Jak jste se k tomu jako středoškolák dostal?
Kontaktovali mě starší kamarádi, kteří si tipovali spolehlivé a vhodné lidi na tuhle riskantní práci. Mimochodem, tato brigáda byla po válce terčem komunistických útoků a po únoru 48 putovalo mnoho jejích členů do vězení. Zacházeli tam s nimi hůř než s příslušníky gestapa. Všechno proto, že odporovala mýtu jediného odboje - komunistického. Ale vždyť víte, jak to s tímhle odbojem bylo problematické. On byl, ale kdy! Začal se jakž takž skládat až po napadení SSSR Hitlerem. Od některých partyzánů vím, že komunisti, protože jich bylo v odboji málo, po válce dokonce i kradli mrtvé z jiných skupin. To mi říkal Mirek Neuman, se kterým jsem seděl na Borech.Okamžitě po osvobození republiky jsme byli posláni do tehdejších Sudet, do vsi jménem Rybáře. V pětačtyřicátém se tam vytvořilo jakési vakuum, regulérní čs.armáda ještě nefungovala a my přišli zajišťovat pořádek a chod města. Nikoho jsme netýrali, ale chovali jsme se k Němcům chladně. Vydali jsme několik nařízení, např.rozkaz…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
