0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Stalo se18. 5. 20073 minuty

Pod křídly regulace

Ústavní soud v polovině týdne rozhodl další případ žaloby proti regulovaným nájmům a stejně jako v minulosti se přiklonil na stranu majitele činžáku, který po svých nájemnících vymáhá peníze, o které podle svých počtů přichází díky státem stlačené činži.

Další bod pro domácí. Můžeme ale jen hádat, k čemu jim bude. Ústavní soud v polovině týdne rozhodl další případ žaloby proti regulovaným nájmům a stejně jako v minulosti se přiklonil na stranu majitele činžáku, který po svých nájemnících vymáhá peníze, o které podle svých počtů přichází díky státem stlačené činži.

Zní to dobře, ale praktický dopad této podpory majitele domu je nulový. Připomeňme, že podobných sporů, jakým je aktuální případ majitele jednoho z pražských činžáků Jana Jošta, žalujícího své nájemníky zhruba o dvaačtyřicet tisíc korun jako dorovnání rozdílu mezi regulovaným a tržním nájmem od roku 2003, probíhá v současnosti v Česku několik set.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Obdobných verdiktů, s jakým brněnský Ústavní soud vrátil spor k projednání okresnímu tribunálu, už přitom v posledních letech zaznělo dvanáct. „Čím více jich bude, tím větší tlak na vládu bude vznikat. V současnosti ale máme pocit marného boje, slovo Ústavního soudu jako by tu nemělo žádnou váhu,“ říká místopředseda Sdružení majitelů domůRobert Axamit. K jeho přesvědčení přispívá zejména to, že ve většině z dvanácti předchozích případů soudy nižší instance požadované odškodnění nakonec stejně zamítly.

Pět tisíc českých majitelů domů proto teď zajímá především hromadná žaloba, která už dva roky čeká na své projednání u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V případě, že by dal soud žalobcům za pravdu, by jim Česko muselo na odškodnění vyplatit téměř 50 miliard korun. Pravděpodobnost, že rozhodne ve prospěch českých majitelů, je přitom vysoká, právě i díky zmíněným verdiktům českého Ústavního soudu.

Ani to ale nemusí znamenat, že majitelé se dostanou k penězům, o které mnozí z nich díky regulaci přicházejí. Shodou okolností právě teď uplynul rok od okamžiku, kdy dal v podobném případě štrasburský tribunál za pravdu polské majitelce domu Marii Hutten-Czapské. Polsko pak soud vyzval, aby se co nejdříve vypořádal nejen s Czapskou, ale také dalšími stovkami tisíc majitelů domů. Polští politici tento verdikt ignorují podobně jako jejich čeští souputníci: k žádnému vyrovnání nedošlo a Polsku tak reálně hrozí vysoká pokuta v arbitráži.

Stejně by podle expertů mohl vypadat i scénář české žaloby. Evropský soud přiřkne v prvním rozhodnutí českým majitelům symbolickou náhradu a vyzve stát, aby jim zaplatil skutečnou škodu, nebo se s nimi dohodl jiným způsobem. „Těch jednání už proběhla celá řada, ale zatím se nestalo vůbec nic. Jediným pádným argumentem dnes pro nás bude schválený zákon o úplné deregulaci,“ říká Axamit.

Je tu ještě jedna možnost. V únoru se ministr Jiří Čunek se Sdružením majitelů domů dohodl na zákonu, který by mohl případné padesátimiliardové arbitráži předejít. Klíčovým by se měl stát paragraf, který by majiteli umožňoval vypovědět v dvouleté lhůtě nájemníka bez udání důvodu a bez zajištění náhradního bydlení. Podle ministerstva však zatím není ani jasné, kdy se bude návrh úpravy projednávat, zda letos nebo až příští rok.

Stejně tak zatím podle právníků není možné odhadnout, kdy padne verdikt štrasburského tribunálu. Optimistické odhady před dvěma lety hovořily o polovině roku 2007. Dnes ale zaznívá i možnost protažení soudu o dalších několik let.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].