Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

PET lahve se zálohovat nebudou. Česko dál sází na žluté kontejnery

Ministerstvo životního prostředí odmítlo návrh na vracení plastových lahví

odpad
Svoz plastového tříděného odpadu v okolí Lovosic • Autor: Milan Jaroš

V Česku se na začátku června rozhořela debata, jestli bychom po vzoru některých evropských zemí měli zavést systém vratných záloh na umělohmotné lahve. Podle propagátorů této myšlenky by se po zavedení záloh v Česku vytřídilo více plastových obalů, než je tomu dosud, a tyto vytříděné lahve by se také daly lépe recyklovat.

Ministerstvo životního prostředí ale návrh odmítlo s odůvodněním, že český systém třídění odpadů, který se tu rozvíjí roky, funguje dobře a zavedení nekoncepční novinky by ho jen ohrožovalo. Jde o mimořádně citlivé téma, ve kterém jsou obě strany sporu pevně přesvědčeny, že pravda je na jejich straně. Příklady ze zahraničí přitom ukazují, že k lepšímu recyklování obalů mohou vést obě cesty – tedy jak třídění do kontejnerů, tak zálohování. Na evropské špičce v recyklování obalů jsou totiž dvě země: Belgie a Dánsko, z nichž první zálohy nezavedla, druhá ano.

Reklama
Reklama

Větší motivace

Zálohový systém, jak ho nyní navrhují jeho čeští propagátoři, by fungoval následovně: použité lahve od nápojů vyrobené z materiálu PET by lidé nosili do obchodů, kde by za ně dostali zpět vratnou zálohu ve výši tří korun. Obchodníci by pak tyto lahve prodali zpracovatelům odpadů, kteří by je umyli a rozdrtili na malé šupiny, z nichž jde poté vyrábět nové PET lahve či jiné výrobky. Třídění zbylého plastového odpadu, tedy vaniček od másla, igelitových pytlíků či kelímků, by fungovalo beze změny - lidé by tyto odpadky i dál nosili do žlutých kontejnerů na tříděný odpad.

Výhodou nového systému by podle jeho zastánců bylo, že tříkorunová záloha by víc motivovala lahve vracet v obchodě a nevyhazovat je do směsného odpadu či do přírody, jako to řada lidí dělá nyní. Takto vybrané lahve by zároveň byly čistší, díky čemuž by se jich v součtu dařilo recyklovat víc, než když jsou v kontejnerech zmačkané a slepené s ostatními plastovými odpadky.

S návrhem na zavedení zálohovaných PET lahví přišla iniciativa Zálohujme.cz, kterou tvoří nezisková organizace Institut pro cirkulární ekonomiku (INCIEN), největší tuzemský výrobce nealko nápojů Karlovarské minerální vody a Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT). Tato trojice došla k závěru, že systém záloh by Česku pomohl dosáhnout cílů evropské směrnice o odpadech. Ta požaduje, aby členské země EU do roku 2025 vytřídily aspoň 77 procent prodaných PET lahví a, do roku 2029 pak více než 90 procent všech PET lahví.

Buying bottle of water
Ilustrační foto • Autor: Getty Images/iStockphoto

Cíle pro rok 2025 přitom Česko plní už dnes – PET lahví se momentálně vytřídí do žlutých kontejnerů 81 procent. Recyklovat se jich však podaří jen asi 60 procent. Iniciativa Zálohujme.cz tvrdí, že zavedení zálohového systému povede ke zvýšení třídění PET lahví nad 90 procent a také k jejich vyšší míře recyklování. Argumentuje Norskem, kde zálohy fungují, a díky tomu se podaří recyklovat 97 procent všech vyrobených PET lahví.

Také další země, které zálohování zavedly, vytřídí přes 90 procent PET lahví. Ze sousedních zemí je to třeba Německo, které zálohy na plastové lahve zavedlo už před patnácti lety. Dnes Německo hlásí, že vytřídí 98 procent všech PET lahví a téměř všechny se daří recyklovat.

Závažnější problém

Ministerstvo životního prostředí si však na téma zavedení záloh nechalo vypracovat vlastní studii. Její vypracování přitom zadalo Centru ekonomických a tržních analýz (CETA) - což je think-tank, který zavedení vratných záloh pro český trh dlouhodobě odmítá, a závěr studie proto není příliš překvapivý - návrh iniciativy Zálohujme.cz na začátku června jasně odmítl.

Více než stostránková studie CETA varuje hlavně před tím, že po zavedení záloh na lahve lidé ztratí ochotu třídit ostatní odpadky. Jako příklad studie uvádí Německo, kde v roce 2003 po zavedení záloh na plastové lahve došlo k celkovému propadu třídění všech plastových obalů o 11 procent. Tento propad Německo dohnalo až po třech letech.

V Česku by podle průzkumu agentury Kantar po zavedení záloh omezily třídění odpadu asi tři procenta lidí. Studie CETA také upozorňuje, že z celkem 33 zemích světa, kde došlo k zavedení záloh, dosáhlo 90 procent vytříděných PET lahví jen šest zemí. Zavedení záloh se tedy automaticky nerovná 90 procentní úspěšnost třídění, tvrdí autoři studie.

Kolektiv autorů CETA vedený Alešem Rodem dále uvádí další nevýhody zálohového systému: vysoké počáteční investice na zavedení (především nákup třídicích automatů do obchodů), nepraktické skladování nezmačkaných PET lahví v domácnostech, kde by zabíraly hodně místa, nutnost obchodů vytvořit zvláštní skladovací prostory. Studie naopak připomíná klady českého systému sběru pomocí barevných kontejnerů. Recykluje se tu 75 procent všech vyrobených obalů (všech materiálů – tedy i papíru či skla), což je třetí nejlepší výsledek v Evropě. Vyšší míru recyklace obalů má jen Belgie a Dánsko, jak ukazují data Eurostatu.

35F_jaros
Recyklační středisko a továrna společnosti Replast • Autor: Milan Jaroš

Faktem podle CETA je i to, že PET obaly, kterých by se zálohy měly týkat, tvoří v celkovém komunálním odpadu jen velice malou část (asi jedno procento veškerého odpadů domácností). Jejich o něco málo lepší sběr by tedy celkový sběr a recyklaci zase tolik neovlivnil. Analýza se tedy ptá: Proč by mělo Česko, které má fungující systém sběru odpadu, riskovat a zavádět nový paralelní systém s velkými počátečními investicemi, navíc jen pro úzkou kategorii obalů – tedy PET lahví?

Ministerstvo proto návrh Zálohujme.cz odmítlo, požadované kvótě 90 procent sběru PET lahví do roku 2029 chce dosáhnout jinak - tím, že ještě zahustí síť žlutých kontejnerů. Především se však chce MŽP zaměřit na jiný a mnohem závažnější problém českého odpadového hospodářství – tedy snížit celkové množství odpadu, který z tuzemských domácností putuje na skládky či do spaloven. Z tzv. komunálního odpadu (součet obsahu černých i barevných kontejnerů) se daří recyklovat jen 34 procent.

Lidé to chtějí

Celých 45 procent odpadů domácností končí na skládkách. Směrnice o odpadech přitom stanovuje Česku povinnost dosáhnout v roce 2025 55 procent, v roce 2030 60 procent a v roce 2035 65 procent míry recyklace komunálního odpadu. Zavedení zálohového systému na PET lahve by na dosažení těchto cílů mělo zanedbatelný vliv.

Neziskovka INCIEN, která je jedním z iniciátorů návrhu na zavedení záloh, ale studii CETA považuje za zaujatou. Podle její ředitelky Soni Jonášové je napsaná s jasným zadáním - systém záloh odmítnout. „Autorem je Aleš Rod, který už loni v říjnu v rozhovorech veřejně říkal, že zavedení zálohování je nesmysl,“ upozorňuje Jonášová. Jako příklad uvádí výčet zemí, kde byl systém zálohování zaveden. „Studie uvádí, že dosáhnout 90procentní míry třídění PET lahví se podařilo jen v šesti z celkem 33 zemí, kde byl systém zaveden. Ale studie už neuvádí, že v pěti z deseti evropských zemích se to povedlo. Pojďme se srovnávat se zeměmi, které nám jsou blízko,“ říká Jonášová.

Zálohový systém na nápojové obaly funguje v deseti zemích Evropy - v Chorvatsku, Německu, Dánsku, Norsku, Finsku, Švédsku, Holandsku, Estonsku, na Islandu a v Litvě. Například Litevci jsou podle Jonášové dobrým příkladem. Svůj zálohový systém spustili v roce 2016 a už po dvou letech fungování vykázal systém povzbuzující čísla – jeho prostřednictvím se vytřídilo 92 procent PET lahví. Jonášová argumentuje také tím, že zavedení záloh podle průzkumů veřejného mínění podporují tři čtvrtiny Čechů. „Lidé to chtějí,“ říká Jonášová s tím, že INCIEN v kampani bude pokračovat.

Ministerstvo ale svůj postoj vyjádřený studií CETA změnit nehodlá. „MŽP vnímá zavedení zálohového systému jako krok urychlený a nekoncepční pro stávající systém třídění odpadů,“ potvrzuje mluvčí ministerstva Ondřej Charvát. „Mohlo by významně ohrozit splnění evropských cílů pro sběr, respektive recyklaci komunálního odpadu.“

Zatímco v Evropě přibývá zemí, které chystají zavedení zálohového systému, například Slovensko či Velká Británie, Česko se k nim tedy zatím nepřidá. Místo toho chce dál kráčet svojí vyzkoušenou cestou. „Pokud má Česko dané cíle splnit, bude nezbytné intenzifikovat současný systém třídění komunálních odpadů, to znamená, že bude potřeba nadále zvyšovat počet kontejnerů v ulicích, změnit frekvenci jejich svozu, přibližovat kontejnery občanům a současně realizovat informační kampaně, aby občané tyto systémy sběru využívali,“ zní postoj úřadu.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 499
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte