Podnikatelské baroko a banky s kosočtverci
V revolučním roce 1989 se otřásla i výstavba. Celý systém se změnil, všechno přestalo platit, všechno bylo jinak. Přestaly se stavět paneláky. Přestaly se stavět byty – bytová výstavba se na počátku devadesátých let v podstatě zastavila. Začaly se stavět bankovní domy, kanceláře, obchodní centra. Zkušenosti s komerční výstavbou však byly minimální – a podle toho vypadá většina tehdejší produkce. Také navrhování se změnilo.
Obří státní projektové ústavy se stovkami zaměstnanců se rozpadly na fragmenty, většinou na malé kanceláře o několika lidech. O tom, kdo bude projektovat velké stavby a jak budou vypadat, rozhodovaly nejspíš známosti ještě z dob socialismu.
Na regulovaném trhu byly dřevo a ocel označeny za strategické materiály nedostupné pro výstavbu, na volném trhu bylo najednou všechno. Oblibu získaly kámen, sklo, chrom, pokud možno vše zároveň, tvarované do trojúhelníků a jehlanů. A samozřejmě: podnikatelské baroko. Tady vysublimovala touha po zdobnosti a okázalosti, kterou socialismus neumožnil naplnit. Najednou to bylo snadné za pomoci lvíčků a balustrád z hobbymarketu.
Devadesátá léta byla divoká, nicméně vyprodukovala i řadu zajímavých tvůrců a staveb. Co z nich zbude? Nazdobené podnikatelské vily jsou dnes v nabídce realitních kanceláří spíš ležáky, některé ceněné stavby se už dočkaly necitlivých přestaveb.
Prager s.r.o.
Bytový soubor U Kříže, Praha-Jinonice (1996–1998)
[image id=„200119299“ caption="Komplex U Krize, Jinonice, architektura…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
