Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Sousedé

Horst, kdo?

Horst Köhler, teď už bývalý německý prezident. Po jeho volbě prezidentem v roce 2004 výkřikem „Horst, wer?“ vyjadřoval bulvární deník Die Bild Zeitung opovržení nad tím, jaký nýmand se dostal do čela státu. Přesně před týdnem Köhler odstoupil z funkce, jako důvod uvedl nepochopení svého vyjádření, kde spojoval nasazení německých vojáků v Afghánistánu s hospodářskými zájmy Německa. Cítil se kritizován neprávem, protože výrok myslel jinak, než byl interpretován.

Horst Köhler byl vždy tichý a nenápadný státník, i když je nutno říci, že čím déle na berlínském zámku Bellevue byl, tím nenápadněji působil. Němcům ale pravděpodobně právě toto vyhovovalo nejvíce, a proto ho před rokem se slovy uznání a drtivou většinou poslaneckých hlasů poslali do druhého funkčního období. Proto je nepochopitelné, proč ho právě za tyto vlastnosti teď silně kritizují. Vypadá to, jakoby si Němci až teď vzpomněli, že nějakého prezidenta vůbec mají. Až ve chvíli, když tu není, se totiž ozývají kritické hlasy, že Köhler Němce v době krize nepodržel a ačkoliv je bývalým povoláním ekonom (pracoval na ministerstvu financí, působil jako prezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj a naposledy zastával funkci generálního ředitele Mezinárodního měnového fondu), celou dobu mlčel. Jenže Němcům to asi tak vyhovovalo, protože po jeho názoru nebo radách v době krize rozhodně nevolali. A proto to vypadá, že kritika je pouze šokem na jeho překvapivé rozhodnutí.

Mimochodem ještě jedna poznámka k jeho rozhodnutí rezignovat: Köhler dlouho pracoval v odpovědných vedoucích funkcích, proto musel být zaprvé zvyklý vyjadřovat se před médii a zadruhé musel být zvyklý čelit různé kritice. V souvislosti s tím, že se od svého znovuzvolení do funkce vyjadřoval méně a méně, je možné, že už ho to prostě nebavilo a zpackané interview bylo dobrým momentem odejít.

A kdo bude dalším německým prezidentem? Ačkoliv jsou často relevantní až ta jména, která se objeví až na poslední chvíli, málem to třeba vypadalo, že by mohly Německu šéfovat dvě ženy najednou – křesťanští demokraté totiž v první chvíli uvažovali o nominaci ministryně práce a sociálních věcí Ursuly von der Leyen. Nakonec však zajímavá myšlenka na „girl power“ musela ustoupit koaliční nominaci předsedy dolnosaské vlády Christiana Wulffa. Některým liberálům se volba i tak stále nelíbí a lobují pro bývalého vládního zmocněnce pro archivy Stasi Joachima Gaucka, který by se líbil sociálním demokratům a zeleným. Jedna, druhá nebo třetí volba však ukazuje, že Němci si už tichého a bezbarvého prezidenta nepřejí.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].