
Německou hvězdou posledních dní je devatenáctiletá maturantka Lena Meyer-Landrut z Hannoveru. Je otevřená, bezprostřední, příjemná, mladistvě drzá – ale především o víkendu vyhrála v Oslu evropskou (a všude jinde než u nás velmi) populární hudební soutěž Eurovize 2010.
Hudební klání 25 evropských zemí a Izraele běžně vyhrávají ženy s hlubokým výstřihem, písně s rytmickým balkánským tempem, barevná vystoupení podobná cirkusovým show nebo třeba takové hvězdy jako kdysi Abba. Lena nic z toho nenabízí, a přesto nechala všechny konkurenty s přehledem za sebou. Není to modelka, která nápadně namalovaná špulí rty do kamery, nepředvádí taneční kreace podobné aerobickým cvičením ani kadeřnické úlety. Je prostě přirozená.
Německo má tak po úspěších ve fotbale z uplynulých let a po letošním hokejovém překvapení opět dobrou náladu a jak je u našich sousedů dobrým zvykem, oslavuje celá země. To je jako vždy dobrá zpráva především pro politickou špičku, která v celostátní euforii (Německo vyhrálo Eurovizi naposled před 28 lety) zmizí ze zájmu novinářů i občanů. Ti se na nějakou dobu přestanou ptát po řešení finanční krize nebo po dalších krocích kancléřky. Angela Merkelová může tedy oslavovat - po podobných německých úspěších v Evropě i ve světě se společenská kritika politické elity vždy zmírnila.


Mimochodem o Leně nikdo nic neví. Víme jen to, že hrála „křoví“ v několika seriálech bulvární televize RTL. Jestli však má přítele, co ráda dělá, jak si vede ve škole nebo jak si představuje svou budoucnost, nikomu neprozradila. A i přesto, že nevíme, čím Lena vlastně je, všichni dokola opakují: „Lena je cool, zůstala sama sebou“. Možná že právě proto je tak úspěšná, protože v ní každý teenager může najít kousek sebe. Možná fanouškům imponuje právě to, že Lena je mladá, sebevědomá a dělá si, co chce - a to by chtěl být každý.
Lena je prostě důkazem, že hudební průmysl funguje. Coby školačka se před několika měsíci přihlásila do televizní show „Unser Star für Oslo“ (Naše hvězda pro Oslo) a mezi čtyřmi a půl tisíci amatérskými zpěváky se dokázala prosadit. Její přípravu si vzal pod kontrolu hudební producent a televizní bavič Stefan Raab a za čtyři měsíce z ní udělal hvězdu, kterou dnes v Německu (nejen) mladá generace miluje. Teď tedy nezbývá německé politice nic jiného, než věřit, že euforie pod hudební značkou „Lena“ vydrží až do příštího úspěchu německých fotbalistů.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].