S Robertem Schusterem o rakouských volbách

Robert Schuster

Robert Schuster je politolog a publicista. Od roku 2005 je šéfredaktorem měsíčníku Mezinárodní politika v Ústavu mezinárodních vztahů.

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:55IriDobrý den, zajímal by mě rozdíl mezi stranami Heidera a Strache, vyjma osobních neshod. Jaký vývoj preferencí exrtrémní „pravice“ předpokládáte až na Evropu dolehne finanční krize? Děkuji a mějte se fajn I.R.11:08Robert SchusterPřeji také dobrý den a děkuji za Vaši otázku. Mezi oběma stranami je jeden podstatný rozdíl. Stracheho FPÖ (Svobodná strana) je tradiční rakouskou politickou stranou (založena byla v roce 1956), jejíž ideové kořeny – k nimž patří velkoněmecká nebo chcete-li německo-národní ideologie, sahají až do 19. století. Patří tudíž k nejstarším rakouským stranám a v minulých desetiletích prošla různými fázemi – od fáze, kdy stáli v jejím čele bývalí nacisté a kdy byla na rakouské politické scéně izolovaná, přes fázi liberální (70. léta a začátek let 80.) až po fázi populistickou, která je spojena se zvolením Jörga Haidera do čela strany v roce 1986. Haider byl neoddiskutovatelným tahounem a lídrem strany, všechny potenciální konkurenty donutil k tomu, aby se stáhli do pozadí nebo stranu úplně opustili. Jak rostla volební podpora pro FPÖ (při volbách v roce 1999 dosáhla 26,9 procenta hlasů) a přibývali jí voliči, kteří dříve hlasovali pro sociální demokraty (dělníci, lidé z nižších příjmových skupiny a ti, kteří nedokázali udržet krok s modernizací země) nebo lidovce (často tradicionalističtí katolíci, jimž se zdálo, že se jejich mateřská lidová strana posunula „příliš doleva“), přestalo hrát pro Haidera původní velkoněmecké zaměření strany důležitou roli a dokonce se jí koncem 90.let veřejně zcela zřekl. FPÖ, její tradice a také i stranický aparát začal Haider stále více vnímat jako zátěž, co ho omezuje v rozletu a začal v situacích, kdy se uvnitř strany objevila kritika vůči jeho osobě, stále častěji hovořit o možnosti, že by založil novou stranu. K tomu potom došlo v roce 2005 a výsledkem je Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ), který se od FPÖ odštěpil. Navzdory nedávnému volebnímu úspěchu ale funguje BZÖ přísně vzato jako plnohodnotná strana pouze v Korutanech, kde je Haider zemským hejtmanem. V ostatních částech Rakouska má BZÖ obrovské organizační problémy – na rozdíl od Svobodných, kteří mají fungující struktury po celém Rakousku (ale s výjimkou Haiderových Korutan). Dalším podstatným rozdílem je fakt, že BZÖ stojí a padá s Haiderem. Pokud by nebyl v letošních volbách volebním lídrem, určitě by nebyl výsledek strany tak výrazný. Naopak Strache zatím tak nepostradatelný pro svou stranu není. Strache ale v zásadě nedělá nic jiného, než že přebírá Haiderův dřívější politický styl, včetně hesel, jež bylo možné v 90.letech vidět na Haiderových plakátech a v rámci jakési „retrovlny“ s tím má zatím úspěch. Řekl bych, že další nárůst preferencí pro tyto dvě strany není přímo závislý na dalším vývoji světové finanční krize, jakkoli se ji budou snažit Strache a Haider pro sebe využít. Oni totiž v minulosti profitovali vždycky z toho, pokud mohli poukázat na problémy nebo nedostatky, za něž nese zodpovědnost vláda velké koalice (sociální demokraté a lidovci) nebo „Brusel“, což ale půjde v tomto případě dost těžko – naopak, vídeňská vláda se docela snaží uklidnit rakouské střadatele, že jejich vklady v rakouských bankách jsou relativně bezpečné a přijala k tomu v uplynulých dnech řadu opatření (například zavedení neomezené ochrany vkladů atd. ):33RadekDobry den pane Schustere, mel bych par otazek ohledne vysledku voleb v Rakousku.
1) Potvrdilo se, ze mladi volici (16–18 let) volili prevazne extremni pravici?
2) Myslite, ze EU bude nejak reagovat na vysledek voleb jako v roce 1999?
3) Je problem pristehovalcu v Rakousku vetsi nez jinde v zapadni Evrope? Nebo proc Rakusane voli extremni pravici vic nez jinde?
4) Nebylo by vhodne zapojit extremni pravici do vlady, aby se ukazalo co „umi“? Nebo je to prilis nebezpecne?
5) Proc se Rakusane tolik boji zamestnavani cizincu (a tedy i Cechu)? Delaji obe zeme (Rakousko a CR) dost pro to, aby se vzajemne vztahy zlepsily?
Dekuji za odpoved.11:09Robert SchusterDobry den, pane Radku, děkuji za Vaše otázky – pokusím se na ně odpovědět postupně:Ad1) Ano mladí voliči (zejména 16ti a 17letí volili velmi výrazně FPÖ a BZÖ), což je výsledkem cíleně zaměřené strategie těchto dvou stran a jejich lídrů, Stracheho a Haidera, kteří oslovovali mladé před školami v diskotékách a dávali jim najevo, že se o jejich názory skutečně zajímají. Zajímavé je, že lépe dopadl u této skupiny Heinz-Christian Strache, neboť je výrazně mladší než Haider (o 19 let), přičemž mnozí odůvodňovali hlas pro Stracheho tím, že „na rozdíl od Haidera není fašistou“.Ad2) Především ještě není známo, které strany nakonec v Rakousku vytvoří vládu. Evropská unie reagovat ale už zřejmě nijak nebude – koneckonců se také poučila z důsledků tehdejších sankcí proti Rakousku z února 2000, kdy potom horko těžko hledala cestu, jak z toho zase vycouvat, případně jak sankce zrušit. Navíc tu je precedenc v podobě současné italské vlády, jež se opírá rovněž o podporu radiálních stran (viz xenofóbní předvolební kampaň Ligy severu) a koneckonců i slovenský případ (vládní účast Mečiarovy a Slotovy stray) ukázal, že Unie už dává o těchto záležitostí „ruce pryč“.Ad3) Problém přistěhovalců v Rakousku není větší než jinde v Evropě. Koneckonců za posledních víc jak deset let, co je toto téma prosazováno populisty, podíl lidí žádajících o azyl v Rakousku výrazně poklesl, což souvisí s tím, že obě velké strany v zemi – sociální demokraté a lidovci – v řadě případů přistoupily na požadavky populistů nebo bulváru (vlivný list Neue Kronenzeitung). Cizinci přicházeli do země v 60. a 70. letech (zdroj pracovní síly, tzv. Gastarbeiteři) a pak ještě v 90. letech v souvislosti s válkou na území bývalé Jugoslávie. Daleko větší problém v souvislosti s cizinci v zemi je ale skutečnost, že mnozí se stále ještě neintegrovali do rakouské (většinové) společnosti, žijí v ghettech a v imigrantské subkultuře. Výsledkem je pak vysoký podíl dětí, kteří neovládají dobře němčinu ve státních školách, a to je problém, jehož řešení vidí jako nutné i strany, jež byly až dosud relativně vstřícné vůči cizincům, resp. vůči myšlence multikulturalismu - mám na mysli hlavně rakouské Zelené. Další důvod, proč Rakušané hlasují pro populistickou pravici je letitý systém velké koalice, tzn. rozdělování významných křesel ve státní správě členům obou vládních stran a celková strnulost politického života. Ad4) Lidovci se o to už jednou pokusili - v letech 2000 až 2006 vládli spolu s FPÖ s výsledkem, že se populisté zcela znemožnili a propadli se z 26,9 procenta z voleb v roce 1999 na necelých 10 procent. Takže řešení by to bylo, ale obávám se, že Haider ani Strache už podobnou „chybu“ znovu neudělají a budou si dávat pozor, aby je nikdo nezatáhl do přímé vládní odpovědnosti.Ad5) Je zajímavé, že strach z cizinců, coby konkurentů na pracovním rakouském pracovním trhu, mívají často cizinci, kteří v Rakousku už nějakou dobu žijí a jež se obávají, že příliv levnější pracovní síly z ciziny ohrozí jejich sociální status - proto také mnoho voličů, kteří se třeba narodili v rodinách cizinců, volilo FPÖ. Pro zlepšení vzájemných vztahů se dá vždycky něco udělat a ne vždy to musí být úkol výlučně pro ústřední vlády obou zemí. Myslím, že třeba aktivita na regionální nebo komunální úrovni není třeba v Praze nebo ve Vídni úplně doceněna.:00Standa ArnoštZnamenají výsledky rakouských voleb zhoršení nebo zlepšení vzájemných vztahů s ČR? Samozřejmě i v souvislosti s chystanými volbami u nás.?11:27Robert SchusterDobrý den, pane Arnošte,děkuji za Váš dotaz. Myslím, že hodně bude záležet na tom, jaká vláda nakonec ve Vídni vznikne, což může trvat i několik měsíců. Ale řekl bych, že volby v obou zemích byly v minulosti ve znamení vnitrostátních témat a problémů a že pohled přes hranice se při nich buď neobjevil a pokud ano, tak tak to nemělo žádný výrazný dopad. Uvedu jeden konkrétní příklad: zprávy o tom, že provozovatel Temelína hodlá elektrárnu rozšířit a podal již odpovídající žádosti u českých úřadů, přinesla letos v létě ve svém zpravodajství všechna důležitá rakouská média a dalo se očekávat, že se toho chytnou i politici (zejména Zelení, případně FPÖ a BZÖ) během předvolební kampaně a pokusí se tak získat pár hlasů navíc. K tomu ale nakonec nedošlo a Temelín nebyl vůbec tematizovaný, a to i přesto, že volební kampaň v Rakousku se v té době zrovna blížila svému vrcholu.:13Jirka JustDobrý den, jak reálná je podle Vás šance na vznik vládní koalice mezi populistickou krajní pravicí a SPÖ či ÖVP. Respektive, jak se k možnému opakování takové koalice staví vrcholní politici a voliči ÖVP? Jakou životnost byste předpověděl tomuto kabinetu?Děkuji za odpovědi.11:41Robert SchusterDobrý den, pane Juste,myslím, že bude hodně záležet na tom, jak se vyvrbí situace urnitř konzervativní lidové strany. Přibližně padesát procent členů a voličů požadují odchod do opozice (i za cenu ztráty postů ve státní správě a ve státních firmách), druhá polovina je také rozdělena - většina by asi chtěla velkou koalici, menší část „pravicovou vládu“ s FPÖ a Haiderovci. Nový předseda ÖVP Josef Pröll by asi preferoval velkou koalici - dlouhodobě ji koneckonců poporuje i jeho strýc, kterým je vlivný dolnorakouský zemský hejtman Erwin Pröll - a pro by bylo i odborářské a podnikatelské křídlo strany, ale nemůže asi na to hned přistoupit - bude záležet na tom, jak se na to budou tvářit delegáti mimořádného sjezdu lidovců, který proběhne koncem listopadu. Zatím si nechává všechny monžosti otevřeny.Pokud jde o životnost vlády s populistickou pravicí, tak bude záležet na tom, jestli předáci FPÖ a BZÖ by do něčeho takového vůbec šli, protože riziko, že jejich ministři by se znovu „historicky znemožnili“, podobně jako v letech 2000–2006 je docela velké. Navíc Haider by do vlády jako ministr nikdy nešel a místo toho by ji torpédoval z Korutan, kde je zemským hejtmanen. Takže životnost takové vlády by byla asi dost malá.:34Lenka KudláčkováMyslíte pane Schustere, že to byl „dobrý nápad“ zapojit do rakouských voleb šestnáctileté?11:52Robert SchusterDobrý den,byl to jistě zajímavý pokus, který byl předtím vyzkoušen při několika komunálních a regionálních volbách, při kterých ale mladí voliči nehlasovali výrazně jinak, než ti starší. Z tohoto hlediska byly jejich preference pro populistickou pravici pro všechny dost velkým překvapením. Ale pro socialisty a lidovce to znamená, že si musí do budoucna víc všimat i těchto voličských skupin.:47Ivana AubrechtováJak hodnotíte současné česko-rakouské vztahy? Která z těch dvou stran je podle Vás k té druhé vstřícnější? Kde vy byste hledal příležitost k vylepšení vzájemných vztahů? Nemáte pocit, že od pádu komunismu, kdy po revoluci byly vztahy poměřně dobré, dochází spíše k pozvolnému odcizování a ochlazování vztahů?12:20Robert SchusterDobrý den,myslím, že ochlazení vztahů po pádu železné opony bylo vcelku logickou reakcí na skutečnost, že obě země - jak Rakousko, tak i Československo - stály pře úplně novými výzvami, což vedlo k tomu, že si každý hleděl pouze toho svého. V Československu to byl transformační proces, v Rakousku něco podobného i když třeba nešlo o zavádění tržního hospodářství nebo demokracie. Když se pak obě země probudily - to bylo někdy v polovině 90. let, bylo Rakousko už v Unii, Česko se tam teprve chystalo a zase tak trochu vznikla situace, že mezi oběma se vytvořil nějaký předěl, i když to už nebyla někdejší železná opona, ale vnější hranice Evropské unie. Současné vztahy jsou vcelku dobré, myslím ale, že se ke škodě věci mluví příliš málo o fungující spoluprácí na komunální nebo regionální úrovni. Ale důležité je, že se podařilo od roku 1989 vybudovat hustou síť kontaktů a partnerství, která snad pomohou udělat vzájemné vztahy odolnější proti různým populistům, kteří se samozřejmě nenacházejí pouze v Rakousku.:58K. H.V čem vidíte pane Schustere hlavní příčinu neúspěchu rakouských Zelených?11:55Robert SchusterDobrý den,myslím si, že neúspěch Zelených spočíval v tom, že ve vztahu k voličům, o jejichž hlasy velmi výrazně stáli (nejmladší voliči) působili příliš akademicky a neatraktivně, což asi souviselo s osobnosti jejich lídra, profesora ekonomie Alexandra Van der Bellena, což je člověk se suchým anglickým humorem, ale určitě ne nějaký tribun lidu. Asi to chtělo „poslat“ na mladé někoho jiného, dynamičtějšího. Jinak si ale myslím, že Zelení dávali v uplynulých letech strašně moc najevo, že chtějí do vlády, ale zapomněli říct, s kým by chtěli vládnout, jak by jejich účast ve vládě vypadala v praxi. To byl myslím důvod, proč nedokázali přilákat některé váhající, liberálně založené voliče, kteří navíc mělo v letošních volbách alternativu v podobě Liberálního fóra (LiF). Ta necelá dvě procenta, co získalo LiF, Zeleným nakonec určitě chyběla.:07JanoušekJe narůstající popularita extrémně pravicových stran reálnou hrozbou (návodem, příkladem) i pro další evropské země?12:02Robert SchusterDobrý den,myslím, že výchozí podmínky pro politické extremisty jsou v každé zemi úplně jiné a většinou specifické; souvisí s politickým klimatem v té které zemi. V Rakousku se podařilo Haiderovi v 90. letech úspěšně stmelit pod střechou jeho FPÖ několik „výbušných témat“ - odpor proti cizincům (ať už těm, co žijí v Rakousku nebo těm vnějším - tzn. Evropské unii), odpor proti strnulosti letitého systému vlády velké koalice, ale také částečně i otázky dotýkající se rakouské národní identity - např. jsou Rakušané samostatným národem, nebo (jak Haider jednu dobu tvrdil) pouze „ideologickou konstrukcí“ sociálních demokratů, lidovců, případně vítězných mocnosti druhé světové války. Tím, že SPÖ a ÖVP na tyto otázky nedokázaly dávat odpovědi (neboť byly tabu), zůstal na to Haider sám, protože mu nikdo neodporoval, dokázal jeho pohled na svět oslovit řadu Rakušanů.:32David LoskotČechy příliš dění v Rakousku nezajímá, většinou jen v souvislosti s dohady kolem hraničních kontrol a spory okolo Temelína - čím si to vysvětlujete?12:11Robert SchusterDobrý den,řekl bych, že ten nízký nezájem bude souviset asi s tím, že pro Čechy (stejně jako pro jiné malé nebo středně velké národy) jsou referenčními partnery s nimiž se srovnávají, případně poměřují, velké národy - takže v našem případě to jsou určitě Němci, Francouzi, Britové možná Američané. O ty menší se tak moc nezajímáme - možná s výjimkou Slováků, což ale spíš souvisí s faktem, že jsme s nimi tvořili dlouhou dobu společný stát. Mimochodem Rakušané na tom nejsou jinak, pokud jde o jejich pohled na ostatní národy v Evropě. I oni pošilhávají po těch velkých hráčích (zejména Německu) a z těch „malých“ nebo stejně velkých jakou jsou oni je zajímají snad pouze Maďaři (tentýž sentiment jako u nás ve vztahu ke Slovákům). Pamatuji si, jak před několika lety propukla v Rakousku určitá euforie, když začaly v Economistu a v jiných anglosaských médiích vycházet texty hodnotící pozitivně reformy v Rakousku a tom, že by mohly být příkladem pro churavějící Německo… To myslím dost zvýšilo rakouské sebevědomí.