Proč potřebujeme naštvanou kulturu

Vláda Andreje Babiše připravuje několik kroků, které jdou po směru lidového hněvu. Chystá se změna postavení úředníků, protože podle hlasu lidu nic nedělají. Bude se škrtat v kultuře, umělci prý nic pořádného neumějí a pracovní síla je potřeba spíše ve fabrikách. Sníží se příjmy a možná i postavení veřejnoprávních médií, vždyť jen škodí. Vzniká po vzoru Ruska zákon o zahraničních agentech, který má postihnout nevládní organizace, protože jen sají dotace. Spadá sem i návrh na změnu jednacího řádu ve sněmovně, neboť politici jen žvaní. Pod tlak se v jednu chvíli dostávají instituce, občanská společnost, kultura i média. Jaký je záměr?

Všechny tři vládní strany mají společný zahraniční idol – Donalda Trumpa a jeho hnutí MAGA. Cílem tohoto projektu je vytlačit ze státních a politických institucí vše, co se nehlásí k myšlenkám tohoto pravicově populistického hnutí. V Česku se systém dělby a kontroly moci mění komplikovaněji než v USA. Lze ho ale narušovat jinak, třeba rozdělováním společnosti, zpochybňováním soudů, médií, občanské společnosti a vyvoláváním nenávisti vůči nim. Pak se systém mění snáz, lidé nabydou dojmu, že se razantní změny dějí v jejich prospěch, ne aby ochránily politickou elitu.

Když jsme v průběhu týdne informovali o demonstraci studentů uměleckých škol proti škrtům v rozpočtu na kulturu, zjevilo se na Facebooku pod jedním příspěvkem na dva tisíce komentářů. Prošel jsem si je pečlivě všechny, některé byly viditelně dílem profesionálních trollů. Většinu ale psali autentičtí spoluobčané, kteří byli úspěšně naočkovaní nenávistí k lidem z kultury: je jich prý moc, nic neumějí, jsou proti nám, ať jdou bojovat na Ukrajinu, mladí jsou hloupí, žijí jen z dotací a nepracují… Velmi obdobné reakce najdeme u příspěvků o veřejnoprávních médiích či nevládních organizacích.