Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Rozhovor

S Helenou Fulkovou nejen o kmenových buňkách

Na téma výzkumu kmenových buněk, genetických manipulací, šancí na léčbu neplodnosti, genetické jedinečnosti každé lidské bytosti i třeba tkáňových náhrad, jste mohli diskutovat s Helenou Fulkovou z Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad 2.LF.

Buňka
Buňka • Autor: ČTK

Buňka
Buňka • Autor: ČTK
Helena Fulková (*1980) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V současné době působí v Centru buněčné terapie a tkáňových náhrad 2. LF a v Oddělení biologie reprodukce VÚŽV, Uhříněves.

Kmenové buňky jsou v medicíně cosi jako živá voda v pohádkách. Zejména embryonální kmenové buňky totiž mají kouzelnou vlastnost: dokážou se proměnit na kterýkoli z 230 typů buněk lidského těla. Není však lehké je přesvědčit, aby se změnily právě v ten konkrétní typ, o jaký odborníkům jde, aby například místo buňky srdečního svalu nevznikla červená krvinka. Kouzlo spočívá v přidání specifických chemických látek.
Namíchat kmenovým buňkám ten správný koktejl chemických látek je velmi obtížné, v posledních letech se to však často daří. Odborníci již využívají uměle vypěstovanou chrupavku k léčbě poškozených kloubů a při léčbě popálenin transplantují lidem umělou kůži. Reálnějších kontur nabývají též sliby, že by kmenové buňky mohly pomoci například pacientům s Parkinsonovou chorobou, pro které by lékaři vypěstovali nové nervové buňky, nebo diabetikům, jimž by vytvořili buňky produkující inzulin.
Časem může přijít na řadu také pěstování spermií, které je však ještě podstatně těžší (z článku Pavly Koucké v Respektu 31/09).

(On-linerozhovorhodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.) 

:40Soňa N.
Je možné se někde přihlásit na léčbu s uměle vypěstovanou chrupavkou (artroza kolen)?
10:00helena
To bohužel nevím – je mi líto, že Vás nemohu na někoho přímo odkázat. V Ústavu Živočišné Fysiologie a Genetiky v Liběchově ale provádějí výzkumy týkající se náhrady chrupavky na modelovém organismu – zatím je to však experimentální práce.

:57R. Koza
Jak velký je rozdíl mezi kmenovými buňkami získanými z bazální vrstvy pokožky a těmi získanými z placenty?
10:01helena
Každý druh tkáňově specifických buněk se do jisté míry liší od ostatních (převážně genovou expresí). Většinou je však problém tyto buňky vůbec spolehlivě poznat.

:44Magdaléna
Dobrý den.
Co si mám paní Fulková představit pod pojmem terapeutické klonování?
Děkuji za vaši odpověď.
10:01helena
Terapeutické klonování znamená, že se do oocytu přenese genetická informace nějakého konkrétního pacienta (před tím se však odstraní genetická informace z oocytu – vajíčka). Klonované embryo bude tedy obsahovat pouze genetickou informaci našeho pacienta. Vývoj klonovaného embrya se zastaví v určitém stádiu (nedojde tedy k narození klonovaného jedince). Z daného embrya se získají kmenové buňky – ty se pak použijí pro terapii právě pro toho konkrétního pacienta. Vzhledem k tomu, že v embryu je jaderná DNA od daného pacienta, neměl by být problém s histokompatibilitou – tělo tedy nebude odmítat buňky, které se vpraví zpět do těla pacienta.

:58l. Richter
Může i člověk, který již nemá šanci získat svou pupečníkovou krev, nějakým způsobem získat ze svého dospělého těla kmenové buňky a nechat je uschovat pro případ možného vážného onemocnění?
10:02helena
Bohužel si nejsem vědoma, že by tento „program“ někdo nabízel – především je tu problém se spolehlivou identifikací tkáňově specifických kmenových buněk.

:38Květa Hybšová
Pokud jsou kmenové buňky vpraveny přímo do určité části lidského organismu, podle jakého mechanismu „poznají“ jakou buňkou se stát?
10:03helena
Kmenové buňky (embryonální i tkáňově specifické) se orientují převážně podle sousedících buněk a signálů, které od nich dostávají  – tedy jejich okolí jim říká, jakou buňkou se mají stát.

:25T. Pavliš
Používáte již i vy běžně pri své práci v laboratoři světélkující protein získaný z medúz?
10:03helena
GFP a podobné proteiny běžně nepoužívám – nejsou metodicky vhodným nástrojem pro problematiku, kterou v současné době řeším.

:43Marek R.
Dobry den. Pani Fulkova, co vas osobne privedlo k tomuto oboru? Co vas na praci s kmenovymi bunkami nejvice bavi? Kudy se ma clovek vydat (skola, studium, literatura…), kdyby se k tomuto oboru chtel dostat?
Marek, student 16, Tabor
10:05helena
Vystudovala jsem obor Vývojová biologie na Přírodovědecké Fakultě UK (což je vlastně embryologie, reprodukční biologie a tak nějak všechno okolo toho) – odtud je ke kmenovým buňkám už jen kousek. Práce je to náročná (musíte počítat s prací o víkendech, zapomeňte na osmihodinovou pracovní dobu, musíte mít i veliké odhodlání … často je to velice frustrující), ale rozhodně se to vyplatí. Do výzkumu se můžete dostat z přírodovědných oborů (to je asi ta snazší cesta) i z medicíny (rok studia navíc) … Literatura se bohužel v současné době omezuje především na odborné články – takže tady asi moc nepomohu. V ČR se kmenovým buňkám věnují převážně jednotlivá pracoviště z Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad 2.LF (jenom nastíním: naše pracoviště ve VÚŽV– myší embryonální kmenové buňky, Dr. Hampl v Brně – lidské embryonální kmenové buňky, Dr.Smetana – kožní kmenové buňky, Dr.Motlík v Liběchově - chrupavka z kmenových buněk…).

:09Renata Langová
Jak dlouho je možné kmenové buňky uchovávat, aby se daly ještě použít?
10:06helena
Výhodou embryonálních kmenových buněk je to, že je lze pěstovat a uchovávat v tekutém dusíku téměř neomezenou dobu. První myší linie jsou známy od 80. let – dosud se běžně používají.

:21Dr. Spiro
Na jakém principu funguje metoda zvrácení diferenciace buněk? Jak velká je její účinnost?
10:07helena
Metod je hned několik – nevím přesně, o jakou metodu se přesně zajímáte. Ale vždy jde o změnu exprese genů (a následně proteinů, které buňka produkuje). Účinnost je variabilní podle použité metody.

:07K. K.
Jste zastánkyní popularizace vědy? Souhlasíte s tím jak média podobné objevy prezentují?
Jsme blízko době různých X-manů, superhrdinů, mutantů…?
10:07helena
Popularizace vědy je do značné míry nutná (už z hlediska obecné podpory vědců, s tím souvisí do jisté míry i finance na vědu). S tím, jak jsou některé objevy prezentovány leckdy nesouhlasím – často dochází k příliš optimistickému podání objevu veřejnosti, to pak vede k falešným nadějím (často je tu ve skutečnosti nějaké „ale“). Rozhodně si pak nemyslím, že by se blížila doba, kdy tu budou pobíhat X-mani, Hulk nebo Fantastic Four…

:51Hana Ransdorfová
Pacientům s kterými vážnými onemocněními umí již buněčná terapie pomoci? U kterých onemocnění je léčba nejúčinější? A komu je vlastně buněčná terapie dostupná?
10:13helena
V tomto směru Vám bohužel přesnou informaci nepodám - zabývám se výzkumem, ne přímo klinickými aplikacemi. Jsem však toho názoru, že se stále ještě jedná o vysoce experimentální terapie (z toho důvodu se běžně nepoužívají).

:33J. Tuček
Je možné použít k léčbě nemoci buňky z pupečníkové krve sourozence?
10:15helena
Teoreticky ano - v tomto případě by byla situace obdobná jako při transplantaci orgánů.

:17Matěj Spáčil
Po jaké době se v lidském organismu přeměňují kmenové buňky v ty s určitou konkrétní funkcí, tedy diferenciované? Tělo je samo vyšle na místo, kde je jich třeba?
10:21helena
U embryonálních kmenových buněk se tak děje velice záhy - při vzniku tří základních linií (po implantaci embrya). U tkáňově specifických kmenových buněk je situace taková, že spíš dochází k určitému „zachování“ jejich vlastností - jsou přítomny po celý život člověka. Proč si zachovávají své vlastnosti? - velikou úlohu v tom hraje jejich prostředí (tzv. buněčná nika - sousedící buňky). Ta jim jednak říká, aby zůstaly kmenovou buňkou, ale také jaká buňka se z nich má případně vytvořit.

:49J. Svára
Znamenalo by zvýšení počtu nervových buněk v mozku i zvýšení kapacity mozkové činnosti? Nebo je počet nervových buněk v mozku organismem regulován?
10:27helena
Nejsem neurolog, ale pokusím se odpovědět. Jak jistě víte, náš mozek má ve skutečnosti daleko větší kapacitu, než jakou využíváme - proto si nemyslím, že „přidáním“ nervových buněk by došlo výraznému k vylepšení. Na druhou stranu se objevily názory, že z hlediska naší evoluce mohla být právě významná nějaká mutace, která způsobila nárůst mozkové hmoty a následně evoluční vývoj. Avšak jiní vědci si myslí, že z hlediska lidského vývoje mozku (myslím evolučně) je spíš významná míra propojení jednotlivých buněk (než jejich vlastní počet).

:01Monika Ivaničová
Lze do kmenové buňky lidské vložit i informace z buňky zvířeci, nebo dokonce i rostlinné?
10:31helena
To samozřejmě jde. Ale podle zákona není možné slučovat lidský genom s genomem jiného druhu (ale zákon je to nejednoznačný …). takže technicky určitě - a pokud by se neoperovalo s celým genomem jiného druhu, tak i podle zákona ano.

:50Radek Greško
Vím, že mexický mlok axolotl má geniální schopnost regenerace organismu, provádíte nějaký výzkum s tímto živočichem?
10:33helena
Axolotl je skutečně skvělý - v tom máte pravdu. My se ovšem omezujeme na savčí kmenové buňky - tedy s mloky neděláme.

:51Magdaléna
Je u savců rozdíl ve velikosti jejich kmenových buněk?
10:43helena
Snad ani ne tak ve velikosti, jako v morfologii (tedy v tom, jak kmenové buňky vypadají) - lidské jsou spíše „placaté“, myší tvoří „kopečky“ (mluvím teď konkrétně o embryonálních kmenových buňkách). Zároveň se trochu liší i proteiny, které v těchto buňkách najdete.

:30Zbyněk Myslík
Které tkáňové náhrady vaše centrum nejčastěji produkuje?
10:47helena
To by byla spíš otázka pro ostatní pracoviště Centra… Ale velice intenzivně se např. pracuje na nervových buňkách (skupina prof. Sykové) - my (VÚŽV) se specializujeme převážně na základní výzkum.

:39Z. Myslík
Používá vaše centrum také nejnovější nanotechnologie?
10:48helena
Ano - právě např. skupina Prof.Sykové používala nanočástice na značení buněk.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte