0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Rozhovory24. 7. 20099 minut

S Helenou Fulkovou nejen o kmenových buňkách

Na téma výzkumu kmenových buněk, genetických manipulací, šancí na léčbu neplodnosti, genetické jedinečnosti každé lidské bytosti i třeba tkáňových náhrad, jste mohli diskutovat s Helenou Fulkovou z Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad 2.LF.

,
Helena Fulková
Buňka • Autor: ČTK
Buňka
Buňka • Autor: ČTK
Buňka • Autor: ČTK
Buňka
Buňka • Autor: ČTK
↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Helena Fulková

(*1980) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V současné době působí v Centru buněčné terapie a tkáňových náhrad 2. LF a v Oddělení biologie reprodukce VÚŽV, Uhříněves.

Kmenové buňky jsou v medicíně cosi jako živá voda v pohádkách. Zejména embryonální kmenové buňky totiž mají kouzelnou vlastnost: dokážou se proměnit na kterýkoli z 230 typů buněk lidského těla. Není však lehké je přesvědčit, aby se změnily právě v ten konkrétní typ, o jaký odborníkům jde, aby například místo buňky srdečního svalu nevznikla červená krvinka. Kouzlo spočívá v přidání specifických chemických látek.
Namíchat kmenovým buňkám ten správný koktejl chemických látek je velmi obtížné, v posledních letech se to však často daří. Odborníci již využívají uměle vypěstovanou chrupavku k léčbě poškozených kloubů a při léčbě popálenin transplantují lidem umělou kůži. Reálnějších kontur nabývají též sliby, že by kmenové buňky mohly pomoci například pacientům s Parkinsonovou chorobou, pro které by lékaři vypěstovali nové nervové buňky, nebo diabetikům, jimž by vytvořili buňky produkující inzulin.
Časem může přijít na řadu také pěstování spermií, které je však ještě podstatně těžší (z článku Pavly Koucké v Respektu 31/09).

(On-linerozhovorhodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.) 

:40Soňa N.Je možné se někde přihlásit na léčbu s uměle vypěstovanou chrupavkou (artroza kolen)?10:00helenaTo bohužel nevím – je mi líto, že Vás nemohu na někoho přímo odkázat. V Ústavu Živočišné Fysiologie a Genetiky v Liběchově ale provádějí výzkumy týkající se náhrady chrupavky na modelovém organismu – zatím je to však experimentální práce.:57R. KozaJak velký je rozdíl mezi kmenovými buňkami získanými z bazální vrstvy pokožky a těmi získanými z placenty?10:01helenaKaždý druh tkáňově specifických buněk se do jisté míry liší od ostatních (převážně genovou expresí). Většinou je však problém tyto buňky vůbec spolehlivě poznat.:44MagdalénaDobrý den.
Co si mám paní Fulková představit pod pojmem terapeutické klonování?
Děkuji za vaši odpověď.10:01helenaTerapeutické klonování znamená, že se do oocytu přenese genetická informace nějakého konkrétního pacienta (před tím se však odstraní genetická informace z oocytu – vajíčka). Klonované embryo bude tedy obsahovat pouze genetickou informaci našeho pacienta. Vývoj klonovaného embrya se zastaví v určitém stádiu (nedojde tedy k narození klonovaného jedince). Z daného embrya se získají kmenové buňky – ty se pak použijí pro terapii právě pro toho konkrétního pacienta. Vzhledem k tomu, že v embryu je jaderná DNA od daného pacienta, neměl by být problém s histokompatibilitou – tělo tedy nebude odmítat buňky, které se vpraví zpět do těla pacienta.:58l. RichterMůže i člověk, který již nemá šanci získat svou pupečníkovou krev, nějakým způsobem získat ze svého dospělého těla kmenové buňky a nechat je uschovat pro případ možného vážného onemocnění?10:02helenaBohužel si nejsem vědoma, že by tento „program“ někdo nabízel – především je tu problém se spolehlivou identifikací tkáňově specifických kmenových buněk.:38Květa HybšováPokud jsou kmenové buňky vpraveny přímo do určité části lidského organismu, podle jakého mechanismu „poznají“ jakou buňkou se stát?10:03helenaKmenové buňky (embryonální i tkáňově specifické) se orientují převážně podle sousedících buněk a signálů, které od nich dostávají – tedy jejich okolí jim říká, jakou buňkou se mají stát.:25T. PavlišPoužíváte již i vy běžně pri své práci v laboratoři světélkující protein získaný z medúz?10:03helenaGFP a podobné proteiny běžně nepoužívám – nejsou metodicky vhodným nástrojem pro problematiku, kterou v současné době řeším.:43Marek R.Dobry den. Pani Fulkova, co vas osobne privedlo k tomuto oboru? Co vas na praci s kmenovymi bunkami nejvice bavi? Kudy se ma clovek vydat (skola, studium, literatura…), kdyby se k tomuto oboru chtel dostat?
Marek, student 16, Tabor10:05helenaVystudovala jsem obor Vývojová biologie na Přírodovědecké Fakultě UK (což je vlastně embryologie, reprodukční biologie a tak nějak všechno okolo toho) – odtud je ke kmenovým buňkám už jen kousek. Práce je to náročná (musíte počítat s prací o víkendech, zapomeňte na osmihodinovou pracovní dobu, musíte mít i veliké odhodlání … často je to velice frustrující), ale rozhodně se to vyplatí. Do výzkumu se můžete dostat z přírodovědných oborů (to je asi ta snazší cesta) i z medicíny (rok studia navíc) … Literatura se bohužel v současné době omezuje především na odborné články – takže tady asi moc nepomohu. V ČR se kmenovým buňkám věnují převážně jednotlivá pracoviště z Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad 2.LF (jenom nastíním: naše pracoviště ve VÚŽV– myší embryonální kmenové buňky, Dr. Hampl v Brně – lidské embryonální kmenové buňky, Dr.Smetana – kožní kmenové buňky, Dr.Motlík v Liběchově - chrupavka z kmenových buněk…).:09Renata LangováJak dlouho je možné kmenové buňky uchovávat, aby se daly ještě použít?10:06helenaVýhodou embryonálních kmenových buněk je to, že je lze pěstovat a uchovávat v tekutém dusíku téměř neomezenou dobu. První myší linie jsou známy od 80. let – dosud se běžně používají.:21Dr. SpiroNa jakém principu funguje metoda zvrácení diferenciace buněk? Jak velká je její účinnost?10:07helenaMetod je hned několik – nevím přesně, o jakou metodu se přesně zajímáte. Ale vždy jde o změnu exprese genů (a následně proteinů, které buňka produkuje). Účinnost je variabilní podle použité metody.:07K. K.Jste zastánkyní popularizace vědy? Souhlasíte s tím jak média podobné objevy prezentují?
Jsme blízko době různých X-manů, superhrdinů, mutantů…?10:07helenaPopularizace vědy je do značné míry nutná (už z hlediska obecné podpory vědců, s tím souvisí do jisté míry i finance na vědu). S tím, jak jsou některé objevy prezentovány leckdy nesouhlasím – často dochází k příliš optimistickému podání objevu veřejnosti, to pak vede k falešným nadějím (často je tu ve skutečnosti nějaké „ale“). Rozhodně si pak nemyslím, že by se blížila doba, kdy tu budou pobíhat X-mani, Hulk nebo Fantastic Four…:51Hana RansdorfováPacientům s kterými vážnými onemocněními umí již buněčná terapie pomoci? U kterých onemocnění je léčba nejúčinější? A komu je vlastně buněčná terapie dostupná?10:13helenaV tomto směru Vám bohužel přesnou informaci nepodám - zabývám se výzkumem, ne přímo klinickými aplikacemi. Jsem však toho názoru, že se stále ještě jedná o vysoce experimentální terapie (z toho důvodu se běžně nepoužívají).:33J. TučekJe možné použít k léčbě nemoci buňky z pupečníkové krve sourozence?10:15helenaTeoreticky ano - v tomto případě by byla situace obdobná jako při transplantaci orgánů.:17Matěj SpáčilPo jaké době se v lidském organismu přeměňují kmenové buňky v ty s určitou konkrétní funkcí, tedy diferenciované? Tělo je samo vyšle na místo, kde je jich třeba?10:21helenaU embryonálních kmenových buněk se tak děje velice záhy - při vzniku tří základních linií (po implantaci embrya). U tkáňově specifických kmenových buněk je situace taková, že spíš dochází k určitému „zachování“ jejich vlastností - jsou přítomny po celý život člověka. Proč si zachovávají své vlastnosti? - velikou úlohu v tom hraje jejich prostředí (tzv. buněčná nika - sousedící buňky). Ta jim jednak říká, aby zůstaly kmenovou buňkou, ale také jaká buňka se z nich má případně vytvořit.:49J. SváraZnamenalo by zvýšení počtu nervových buněk v mozku i zvýšení kapacity mozkové činnosti? Nebo je počet nervových buněk v mozku organismem regulován?10:27helenaNejsem neurolog, ale pokusím se odpovědět. Jak jistě víte, náš mozek má ve skutečnosti daleko větší kapacitu, než jakou využíváme - proto si nemyslím, že „přidáním“ nervových buněk by došlo výraznému k vylepšení. Na druhou stranu se objevily názory, že z hlediska naší evoluce mohla být právě významná nějaká mutace, která způsobila nárůst mozkové hmoty a následně evoluční vývoj. Avšak jiní vědci si myslí, že z hlediska lidského vývoje mozku (myslím evolučně) je spíš významná míra propojení jednotlivých buněk (než jejich vlastní počet).:01Monika IvaničováLze do kmenové buňky lidské vložit i informace z buňky zvířeci, nebo dokonce i rostlinné?10:31helenaTo samozřejmě jde. Ale podle zákona není možné slučovat lidský genom s genomem jiného druhu (ale zákon je to nejednoznačný …). takže technicky určitě - a pokud by se neoperovalo s celým genomem jiného druhu, tak i podle zákona ano.:50Radek GreškoVím, že mexický mlok axolotl má geniální schopnost regenerace organismu, provádíte nějaký výzkum s tímto živočichem?10:33helenaAxolotl je skutečně skvělý - v tom máte pravdu. My se ovšem omezujeme na savčí kmenové buňky - tedy s mloky neděláme.:51MagdalénaJe u savců rozdíl ve velikosti jejich kmenových buněk?10:43helenaSnad ani ne tak ve velikosti, jako v morfologii (tedy v tom, jak kmenové buňky vypadají) - lidské jsou spíše „placaté“, myší tvoří „kopečky“ (mluvím teď konkrétně o embryonálních kmenových buňkách). Zároveň se trochu liší i proteiny, které v těchto buňkách najdete.:30Zbyněk MyslíkKteré tkáňové náhrady vaše centrum nejčastěji produkuje?10:47helenaTo by byla spíš otázka pro ostatní pracoviště Centra… Ale velice intenzivně se např. pracuje na nervových buňkách (skupina prof. Sykové) - my (VÚŽV) se specializujeme převážně na základní výzkum.:39Z. MyslíkPoužívá vaše centrum také nejnovější nanotechnologie?10:48helenaAno - právě např. skupina Prof.Sykové používala nanočástice na značení buněk.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].