Angela Merkel nechává svému nástupci až příliš mnoho stavenišť
 
Nemecko03_profimedia
Armin Laschet a Angela Merkel • Autor: Profimedia

Angela Merkel vládla šestnáct let, je tedy zřejmé, že s nedělními volbami končí jedna éra. Co podle vás bude - viděno z nadhledu -  jejím hlavním dědictvím?

Asi dvě rozhodnutí, která Německo trvale ovlivní. Prvním je odklon od jaderné energetiky, v roce 2022 bude od sítě odpojena poslední atomová elektrárna. Výhledově se chystáme zavřít i uhelné elektrárny, a pod povrchem tak zůstává otázka, jestli ty atomové elektrárny vlastně nepotřebujeme. Druhým odkazem je, že se pod vlivem její politiky naše společnost změnila, stali jsme se skutečně přistěhovaleckou společností. O migraci se pořád vedou vyhrocené spory, ale málokdo by dnes popřel, že jsme přistěhovaleckou zemí. Kromě toho Merkel samozřejmě řešila velké krize: Řecko, eurokrizi, pandemii a další, ale v tom trvalé dědictví nevidím. Je dnes sice spojována hlavně s jejich řešením, nicméně podle mě každý kancléř zvládnout přicházející krize…

Obě vámi zmíněná klíčová rozhodnutí jsou staršího data. Rozhodnutí o odpojení atomových elektráren padlo po havárii ve Fukušimě v roce 2011, klíčovým momentem migrační politiky bylo vstřícné přijetí převážně syrských žadatelů o azyl v roce 2015. Můžeme už tedy bilancovat. Jak se tato rozhodnutí odrážejí v praxi?

U energetiky jsem kritický, i její nástupce z CDU/CSU Armin Laschet teď v kampani říká, že odstavení jaderných elektráren bylo chybné. Ale nikdo už ho nechce zvrátit. Všichni jsou rádi, že jsou naše nekonečné a vyhrocené ideologické debaty o jaderné energetice vyřešené. Kdybychom se ovšem nevzdali jádra, snáz bychom teď chránili klima. Nejde jen o elektrárny, současně probíhá dopravní revoluce směrem k elektromobilitě. Je toho hodně a je chybou kancléřky, že musíme řešit všechno najednou. Veřejnosti pořád úplně nedochází, co to znamená… Odpojení jaderných elektráren nebylo promyšlené, bylo spontánní po havárii ve Fukušimě a před zemskými volbami. Zároveň je přehnané tvrdit, jak se teď často ozývá, že kancléřka v ochraně klimatu nebyla úspěšná. V mnoha ohledech je Německo nejdál v EU.

Jasper von Altenbockum
Jasper von Altenbockum • Autor: archiv JvA

A u migrace?

Angela Merkel - myslím - udělala, co bylo třeba udělat. Jsme velká prosperující země v centru Evropy a v situaci celosvětově masivní migrace, kdy hodně lidí hledá mír a blahobyt, je logické, že přijdou i k nám. Zároveň potřebujeme přistěhovalce, protože nám chybí pracovní síly, což bude stále vážnějším problémem a komplikací dalšího ekonomického růstu. Její politika tedy byla realistická a je jasné, že přistěhovalci německou společnost promění. Ale v mnoha směrech Merkel věci nedotáhla do konce, chyběla jasnější definice toho, jaké jsou v otázce migrace naše zájmy. A ani v roce 2015 neměla úplně rezignovat na jistou kontrolu migračního proudu, prohospodařila tak značnou část důvěry obyvatel a přehltila státní úřady. Její politika tedy byla realistická, ale nedůsledná.

Vraťme se k energetice. Říkáte, že si veřejnost ještě neuvědomuje, co nadcházející revoluce směrem k obnovitelným zdrojům přinese. Co to podle vás bude? Ohrozí to německou prosperitu?

Ekonomiku a blahobyt to neohrozí, pořád máme dost energie, která vypnuté atomové elektrárny nahradí. Ale pokud chceme současně plnit naše náročné klimatické cíle, je potřeba mnohem masivnější výstavba obnovitelných zdrojů. Několikrát rychleji, než se to dařilo dosud. Všichni relevantní politici se na cílech klimatické neutrality shodnou. Ale jak přesně toho dosáhneme? To v kampani nikdo jasně neříká a neumí ani osvětlit. Mluví se o urychlení stavebních řízení. To je hezké, ale opět - jak přesně to chtějí udělat? Co se bude dít, když se to nepovede? Budeme elektřinu dovážet? K tomu asi dojde a bude to fungovat, ale příliš důvěryhodná politika to podle mě není. Vždy jsme chtěli být v energetice soběstační a prvně od konce druhé světové války asi nebudeme.

A jak vidíte vyhlídky v dopravní revoluci, tedy odklon od spalovacího motoru a přechod na elektromobilitu?

Automobilky říkají, že se na tu změnu umí připravit. Předpokládám, že spalovací motory z Německa v příštích patnácti letech vymizí a velké automobilky přechod opravdu zvládnou. Ale méně jistý je osud středně velkých dodavatelských firem, které jsou na automobilovém průmyslu závislé. Dokážou se přizpůsobit tradiční hospodářské struktury tzv. mittelstandu, zůstanou v modernější podobě zachovány? Anebo se tady zničí něco cenného, co nedokážeme nahradit? Politické strany to v programu řeší dosti vágně - spíše jsou to formulované naděje, jejichž uskutečnění není jisté.

Reklama
Reklama

Čtěte také: Doba, kdy německý politický systém platil za symbol stability, se blíží ke konci

Myslíte, že Angela Merkel trvale změnila způsob, jak se v Německu dělá politika? Svým konsensuálním a věcným, skoro nadstranickým stylem…

Pravda, typus jakým byl před dvaceti lety Gerhard Schröder, by to dnes měl v německé politice těžké. O merkelovské metodě politiky se hodně mluví, ale jsem skeptický, že přinesla trvalou změnu. Jistě, inspirovala mnoho politiků, kteří ji napodobují. Ale pak tu máte třeba bavorského zemského premiéra Markuse Södera, který se málem stal kandidátem CDU/CSU na kancléře a voličská základna křesťanských demokratů by ho upřednostnila. A to je opačný model než kancléřka: charismatický, instinktivní, mocenský, velmi maskulinní. Ukazuje, že tradiční typ politika nevymřel. Řekl bych, že si společnost cení stylu kancléřky, která nepřehání a je pragmatická, ale současné tu vládne jistá touha po politikovi, který si - obrazně řečeno - vytáhne rukávy a jde do akce. Souvisí to i s tím, že merkelovský styl měl i svou odvrácenou stranu. Nepadla spousta důležitých rozhodnutí, nebo se tato rozhodnutí příliš protahovala. Zaspali jsme proto digitalizaci a podobných deficitů je více.

Například?

Digitalizace je skutečně nejlepší příklad. Angela Merkel ho pořád zkoušela řešit, vracela se na agendu znovu a znovu, ale moc daleko jsme se nedostali… I integrace uprchlíků připomíná staveniště, které zanechává svým nástupcům. Nepodařilo se vybudovat společnou evropskou migrační politiku a zdá se, že státy, které odmítají německou pozici, jsou lépe zasíťované než Německo. V ochraně klimatu se toho hodně pohnulo, ale říci, že jsme na dobré cestě, by také bylo unáhlené. V zemi je tedy spousta stavenišť. Samozřejmě, Německu se celkově vzato daří velmi dobře, nářky nad merkelovskou érou jsou mnohdy hloupé. Ale panuje tu značná nejistota ohledně toho, zda se nám bude dařit dlouhodobě - zda se i po koroně nedostáváme do situace, kdy má země těch stavenišť až příliš mnoho.

Mezi jakými alternativami si Německo v nedělních volbách vybírá?

Je to myslím vcelku jasná volba: mezi spíše sociálně demokraticky orientovanou, levicovou politikou a spíše na hospodářský růst a menší vliv státu založenou politikou. Tak se rýsuje finále kampaně, ale po volbách se samozřejmě hrany obrousí, protože vítěz bude muset sestavit koalici s partnerem z opačného tábora. Buď vyhraje sociální demokracie a pokusí se do své koalice nalákat liberální FDP, nebo vyhraje CDU/CSU a zkusí sestavit vládu za účasti Zelených. V obou nejvíce pravděpodobných vládách tak budou mít FDP i Zelení silné slovo, a proto se obě tyto varianty v praxi nebudou fundamentálně lišit. Jistě, u daní nebo klimatu bude trochu jiný důraz, ale nejsou to dvě rozdílné cesty, ve výsledku jsou obě varianty dost podobné.

Takže variantu se sociální demokracií, Zelenými a postkomunistickou Die Linke za příliš pravděpodobnou nepovažujete…

Ne, ale nevylučoval bych ji. Lídr SPD Olaf Scholz by po případné výhře chtěl sestavit vládu, a když to nepůjde jinak, bude jednat s Die Linke. Pokud by taková koalice vznikla, skutečně by to pak byla viditelná, zásadní změna směru. K vyšším daním, silnějšímu státu v ekonomice. Ale Scholz ani lídři Zelených nejsou příznivci této varianty a zkusí se jí vyhnout.

SPD Party campaign meeting, Bonn, Germany - 22 Sep 2021
Olaf Scholz • Autor: Profimedia

Armin Laschet i Angela Merkel v poslední fázi kampaně varují právě před vládou za účasti Die Linke. Může to ve finále zabrat?

Tato koalice vládne na radnici v Berlíně a nemá v zemi dobrou pověst. Ale Die Linke už v lidech nevyvolává vzpomínky na východoněmeckou diktaturu, jak tomu bývalo v 90. letech. Pragmaticky vládne v Durynsku a v dalších koalicích na zemské úrovni, takže už jako strašák nezabírá. Nicméně upozornění na jejich programové shody s SPD a Zeleným umožňuje křesťanským demokratům jasně poukázat na alternativy a na svou odlišnost od levicových stran, což předtím bylo těžké. To může zabrat, nevíme. Zvlášť vzhledem k tomu, že vedení SPD v průzkumech není důsledkem obliby této strany a jejího programu, vyplývá vyloženě z vysoké důvěryhodnosti jejího kandidáta na kancléře Scholze. Ten chce působit jako skála v příboji, jako záruka spolehlivosti. Když ale Angela Merkel vstoupí do kampaně a řekne, že by tohle – tedy spolupráci s Die Linke - nikdy neudělala a Laschet by byl lepším nástupcem, ještě to může Scholzovu pověst mírně poškodit. Strašení s Die Linke je tedy metodou, jak do kampaně ještě dostat švih, ale samo o sobě stačit nebude.

Co s odchodem Angely Merkel z německé politiky trvale zmizí?

Dost odborníků si myslí, že mizí tradiční stranický systém. Uvidíme. Každopádně končí staré politické jistoty. V jistém směru teď končí poválečná německá společnost, západní i východní. Společnost se stává více heterogenní, nejen kvůli migraci - a také debata začíná být polarizovanější. Ke staré homogenitě se nevrátíme.

Pokud se jejímu nástupci, třeba favoritovi voleb Scholzovi, nepodaří trvale navázat voliče podobně jako Angele Merkel…

Ano, na to sází. I když byl v průzkumech v závěsu a zdánlivě bez šance vyhrát, opakoval, že si jednoho dne voliči všimnou, že Merkel odchází. A že pak tu bude on, kdo řekne: Podívejte se, jestli chcete solidní vládu, tak tu máte mě. Tento kalkul mu teď vychází. Zdá se.

Respekt 38/2021: Odchází paní nenahraditelná

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1532

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte