Lepší nedokonalý plán uvolňování než žádný. Ale následovat by měla chytrá karanténa

„Nejhorší a zničující v byznysu je nejistota. Když znáte špatný scénář, ale víte, jak bude vypadat, tak se s ním smíříte a adaptujete se lépe, než když vůbec nevíte, co se bude dít,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar k vládnímu plánu na postupné uvolňování opatření proti pandemii. Harmonogram má podle něj řadu nedostatků a současně s uvolňováním ekonomiky se měla spustit chytrá karanténa, přesto podle jeho slov pro podniky lepší jakýkoliv plán než nejistota posledních týdnů. Zároveň upozorňuje na zpoždění, které nabírají další protikrizová vládní opatření – z kurzarbeitu nebo speciálních programů doposud členské podniky Svazu neviděly ani korunu. Jejich partneři či konkurenti v Německu nebo Švýcarsku jsou na tom podle něj lépe.

Jak hodnotíte plán uvolňování ekonomiky, který představila vláda?

Svaz průmyslu a dopravy zhruba před deseti dny vládě poslal tzv. velikonoční výzvu, v níž jsme sepsali pět věcí, které by podle nás měla udělat v příštích několika týdnech. V bodě číslo jedna jsme žádali o plán uvolnění restriktivní opatření v ekonomice, když to epidemiologická situace umožní. Takže jsme rádi, že vláda naši prosbu vyslyšela a plán skutečně zveřejnila.

Za vytvoření a zveřejnění plánu vládu nechválíte sami, otázka je, jak konkrétně vypadá.

Vláda plán představila teprve v úterý, takže ho studujeme a konzultujeme s našimi odvětvovými svazy či individuálním firmami. Už nyní ale můžeme říct, že nám tam chybí jedna věc, které se týká hned druhý bod naší výzvy - a která měla být podle nás nastartovaná a zveřejněná současně s plánem. A to je přechod k chytré karanténě. Když se něco povolí a uvolní, zároveň by se to mělo v jiných oblastech zpřísňovat tak, aby se situace nevymkla kontrole. Chápeme a respektujeme, co vláda říká - tedy že kdyby se situace nevyvíjela dobře, tak se plán může pozastavit, nebo se dokonce můžeme vracet k zákazům.  Ale chytrá karanténa by teď měla následovat. Konkrétně to znamená kromě trasování lidí a izolování nemocných také masivní testování, což je nutná podmínka, aby se uvolňování mohlo skutečně rozjet. I průmysl bude potřebovat rychlé a levné testy, abychom mohli vyšetřovat svoje zaměstnance, a také ochranné pomůcky, což je stále problém. Pokud se má rozběhnout výroba, budeme potřebovat dostatek roušek, respirátorů a ochranných masek.

Co se týče pomůcek, vyzvali jste vládu, aby omezila dodávky z Číny a více se soustředila na domácí výrobce. V tom vás poslechla?

Rodilo se to pomalu, ale jsme na dobré cestě. Jak budou dobíhat smlouvy s Čínou – letecký most má být ukončen na začátku května, očekáváme od vlády, že by se paralelně s tím a v maximální možné míře měly rozjíždět dodávky z českých zdrojů. I když musím říci, že kritika vlády za nákupy v Číně není úplně fér, protože čeští výrobci nebyli schopní tak rychle a v takovém objemu potřebné věci dodávat. Dokonce si myslím, že i v budoucnu poptávka bude tak obrovská, že se bez dovozu úplně neobejdeme. Nicméně teď bychom se měli soustředit na domácí výrobce. Vládu jsme v tomto směru bombardovali i proto, že se na nás od počátku krize obracely firmy s prosbou o propojení s jinými výrobci, s nimiž by mohly společně pomůcky produkovat. Volala firma, která měla čtyři kilometry nanovlákenné membrány, ale neměla stroj, na kterém by ji mohla zpracovat. Jiná měla stroje, ale neměla materiál. Nakonec jsme společně s ministerstvy průmyslu a zdravotnictví a Czechinvestem dali dohromady platformu SpojujemeČesko.cz, kde si firmy mohou pomoci navzájem. A speciálně pro výrobce nanotechnologií, což je jedna z mála věcí, kde jsme technologicky prosadili Česko po světě, teď díky probíhající pandemii přichází velká příležitost.

To zní docela optimisticky.

Ano, v tomhle ohledu jsem mírný optimista, protože vidím, že v ústředním krizovém štábu už sedí pracovní skupina zaměřená na odběry od domácích výrobců. Taky jsme první země, které Evropská komise notifikovala speciální krizový rámec veřejné podpory, abychom mohli pomoci domácím výrobcům koupit nové stroje, zlepšit technologie a dostat jejich výrobky na trh, a to i evropský. Ministerstvo průmyslu připravuje rámcové smlouvy s domácími producenty, kterým chce vláda garantovat – pokud splní všechny podmínky - určitý objem odběrů.

Když se ještě vrátíme k vládnímu plánu. Pokud rozhodování nejde ruku v ruce s chytrou karanténou, jak jste doporučovali, působí to pak dojmem, že není příliš provázáno s epidemiologickými hledisky. Jak se tedy vláda podle vás rozhoduje?

Mám pocit, že zatímco na straně privátního sektoru vidíme ohromnou jednotu a spolupráci, ve státní správě to v tomto ohledu trochu skřípe – a je to vidět právě na přístupu k chytré karanténě. Nevidím tam zatím jednotnou linii a společný tah na branku. A k logice plánu: my zastupujeme velké průmyslové, exportně orientované firmy, proto tolik nekomentujeme opatření na podporu živnostníků - na to jsou tu jiné svazy, které je zastupují. Ke konkrétní podobně plánu mám nicméně dvě poznámky. Chybí nám v něm přeshraniční transfery špičkových odborníků. Jsme jedna z nejotevřenějších ekonomik na světě, obrovské množství zahraničních firem podniká v Česku a množství českých firem podniká v zahraničí.

Co byste tedy potřebovali?

Máme teď třeba firmu na severní Moravě, která má novou robotizovanou linku od švýcarského dodavatele, od něhož potřebuje, aby ji seřídil. Kvůli tomu sem musí dorazit švýcarský expert, což dnes není možné. Chceme tak, aby vláda kromě režimu cestování Čechů do zahraničí přišla s pravidly, která by umožnila krátkodobé překročení hranic pro tyto špičkové odborníky v jasně definovaném zabezpečeném režimu. Ano, respektujeme, že když se epidemiologická situace bude zhoršovat, tak se uvolňování může zastavit, nebo se dokonce může vracet k původním restriktivním opatřením. Ale zároveň si myslíme, že by stejně tak mělo být možné při příznivém vývoji otevírání některých provozů urychlit. Mám na mysli třeba hotely, pro které může být čekání do začátku června likvidační. Zkrátka aby flexibilita fungovala oběma směry v návaznosti na vývoj epidemie.

Do jaké míry je ale taková flexibilita pro firmy zneklidňující? Je jasné, že naprostá nejistota je problematická, nicméně i prudké změny v uvolňování mohou firmám zkomplikovat život…

Nejhorší a zničující je v byznysu nejistota. Když znáte špatný scénář, ale víte, jak bude vypadat, tak se s ním smíříte a adaptujete se lépe, než když nevíte, co se bude dít. Ale je dobré si uvědomit, že se bavíme o epidemii, která připravuje o život lidi a ničí ekonomiku, čili určitá nejistota je v tom zkrátka obsažená. Není možné si myslet, že vláda vytesá do kamene plán otevření ekonomiky, který bude platit bez ohledu na to, jak se situace bude vyvíjet. S tím se musíme smířit a pracovat i s alternativními scénáři dalšího vývoje a být na ně připraveni.

Takže platí, že lepší nějaký, byť nedokonalý scénář než žádný.

Přesně tak k tomu přistupujeme. Když autosalon zjistí týden dopředu, že může otevřít, je to důležitá informace. Ale zároveň potřebuje včas slyšet doporučení nebo požadavky, jak přesně má vypadat vhodné hygienické zabezpečení. Nechceme, aby se stalo, že autosalony sice otevřou příští pondělí, ale teprve v ten samý den se od vlády dozví, co všechno musí zabezpečit. Takový přístup by mohl rozjezd ekonomiky dál zbrzdit. A my jsme v situaci, kdy o bytí a nebytí podniků nerozhodují týdny, ale dny. Každý den je důležitý.

Jenže zároveň není jasné, podle jakých kritérií bude vláda uvolňovat, nebo případně znovu přitahovat režim.

Upřímně řečeno nevím, jestli to už někde nezaznělo… Tisková konference vlády byla v úterý, ještě ji nemáme zcela nastudovanou, možná to tam někde zaznělo. Pokud ano, byli bychom rádi.

Konzultovala s vámi vláda tyto plány?

Jsme teď s vládou v pravidelném kontaktu. Co se týká aktuálně zveřejněného plánu, nějaká komunikace probíhala, třeba co se týká právě otevírání autosalonů, které jsou důležité pro naše velké výrobce. Ale co se týká jednotlivých fází uvolňování a jejich podmínek, tak nikoli. Nicméně jejím partnerem by v této v této oblasti měly být spíše jiné zaměstnanecké svazy jako Svaz obchodu a cestovního ruchu. U jiných témat jako kurzarbeit nebo programy COVID, které jsou důležité pro naše členy, tedy ony velké, průmyslové a exportně orientované firmy, je naše komunikace s vládou velmi intenzivní.

A v těchto bodech jste spokojení s dosavadními výsledky?

Můžu být úplně konkrétní, protože jsme minulý týden – tedy ještě před tímto uvolněním - dělali velké šetření mezi naší členskou základnou. Ukázalo se, že sedmdesát procent firem není spokojeno s rychlostí vládních protikrizových opatření, což nám přišlo jako celkem vysoké číslo. Firmy oceňují rychlost a razanci vlády v boji proti epidemii, ale jsou kritické k rychlosti, s níž  vláda připravuje protikrizová opatření v ekonomické oblasti. Ukázalo se, že to je - kromě jiného - tím, že velké podniky, které zastupujeme a které mají tisíce zaměstnanců, dodnes nemají na účtech jedinou korunu z vládních podpůrných programů.

Jsme rádi, že jsme se s vládou tak rychle dohodli na kurzarbeitu, ale firmám zatím nic nepřišlo. A co se týká COVID programů, tedy půjček nebo provozních úvěrů, nejen že velkým firmám nepřišla ani koruna, ale ještě ani nebyly schválené programy, kde by o ně mohly žádat. Program COVID III pro firmy, které mají do 500 zaměstnanců, ani program COVID Plus pro firmy s několika tisíci zaměstnanci, ještě nejsou ani schválené. A přitom naše firmy vidí, že jejich konkurenti v Německu nebo ve Švýcarsku už mají peníze z podobných programů na účtech.

To je tedy hlavní důvod nespokojenosti?

Firmy u české vlády oceňují snahu, ale zatím nevidí konkrétní výsledky té snahy. Jak to vyjádřil jeden můj přítel, ostravský průmyslník: „Vidíme, že se vláda snaží, ale jak říkáme my na Ostravsku – snaha není koksovatelná.“  Když to vyjádřím metaforou, tak firmy jsou teď jako pacient ležící v nemocnici, který má otevřenou ránu a krvácí. Krvácením je ztráta hotovosti, která z firem odchází na výplaty zaměstnancům, na splácení půjček, na nájmy. Ale pacient zároveň nedostává žádné živiny ani novou krev. Zakázky mnoha firmám propadly během pár dnů o devadesát procent, to znamená, že nemají skoro žádné tržby a zisk. Firmy vědí, že pomoci si a zachránit se budou muset především ony samy. Vláda ale může pomoci částečně zastavit krvácení, to je právě kurzarbeit, a může dočasně dodat i potřebné živiny - a to jsou provozní úvěry. To se ale musí stát rychle, protože rychlost je teď ze všeho nejdůležitější.