Chceme hlavně bavit, ale také pošťouchnout i pokrokové muže
S Lelou Geislerovou a Martinem Machem Ondřejem o Magnesii Liteře, touze bavit, hranicích humoru i podpoře feminismu
Někteří čtenáři kvůli němu čtou Respekt odzadu, jiní si ho schovávají až na konec po náloži zpráv z domova i ze světa, někdo si ho připne na ledničku. Komiksový strip Zen žen se během let, které pravidelně vychází v Respektu, stal pevnou součástí značky. Nejprve jej vytvářela výtvarnice Lela Geislerová, před časem se k ní připojil novinář Martin Mach Ondřej a společně každý týden na ploše tří okýnek zachycují složitost, tragikomičnost i banálnost mezilidských vztahů. Přestože jejich hlavním cílem je pobavit, v druhém plánu doufají, že by seriál mohl některé zavedené pořádky změnit. Úspěšné jsou i knižní výbory, a nejen u čtenářů. Ten druhý získal před týdnem cenu Magnesia Litera v nově vzniklé žánrové kategorii oceňující humoristické knihy.
Mohou být ženy a muži kolem nich víc v zenu s Magnesií Literou na poličce?
Lela Geislerová (Lela): Myslím, že vliv by mohlo mít, kdyby na poličce byla kniha, za kterou jsme Magnesii Literu dostali. Může totiž ženy a muže uklidnit, že v tom, co prožívají, nejsou sami. Možná ty, Martine, teď můžeš doma argumentovat, že máš cenu.
Martin Mach Ondřej (Martin): Kniha dostala Magnesii Literu, čili můžeme na základě toho tvrdit, že Zen žen je literatura, což mi přijde malebné. A navíc v kategorii humoristická kniha, takže máme potvrzeno, že to je opravdu humor.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
