Všechny publikované články
Korejské know-how: OSN a Bomba
Dvě zprávy přicházejí z Korejského poloostrova. Favoritem nadcházející volby generálního tajemníka OSN je soulský ministr zahraničí Pan Ki-mun. Aby i totalitní Pchjongjang ukázal, že se s ním musí počítat, 3. října oznámil, že provede pokusný atomový výbuch.
Georgi, klesáme? Ne, padáme!
Blíží se první americko-čínský summit od zvolení nového prezidenta v Pekingu. Co si řeknou Bush a Chu, bude důležité i pro nás.
Prezident Chu Ťin-tchao poprvé vyráží na velkou cestu po Severní Americe. To samo o sobě je vzhledem k rostoucímu významu Číny důležité. Ještě důležitější se turné stává díky tomu, že mezi Washingtonem a Pekingem vyrostla řada problémů a že v New Yorku bude Chu přítomen na Valném shromáždění OSN (13.–17. září). Tam se budou řešit zásadní reformy světové organizace včetně rozšíření Rady bezpečnosti, proti kterému Američané a Číňané našli společné argumenty.
Klidně vůdce, ale voleného
Egypt, lídr arabského světa, leč zároveň republika jednoho muže jedné strany, se přizpůsobuje současné vlně demokratizace na Blízkém východě, která již naplno zasáhla Irák a Libanon. Prezident Husní Mubarak v únoru překvapivě oznámil, že v podzimních volbách je ochoten se utkat i s dalšími kandidáty. Jeho návrh pluralitních prezidentských voleb posléze schválil parlament a nyní v referendu i národ. Až dosud Egypťané volbu vůdce země parlamentem pouze schvalovali v referendu, alternativa nebyla možná. Vzhledem k tomu, že si vládní Národní demokratická strana (NDS) zabezpečuje v parlamentu stabilní většinu (nyní 90 %) a ostatní formace mají v politickém systému země jen omezený prostor, je zřejmé, proč se Mubarak drží tak dlouho u moci. A ani chystaná reforma jeho silnou pozicí nijak významně neotřese. Důvodem jsou překážky, které nová pravidla budoucím Mubarakovým vyzývatelům kladou.
Někomu důchod, někomu soud
Kambodža se rozhodla vypořádat s tíživou minulostí Rudých Khmerů. Po letech váhání a vnitřních třenic parlament 4. října odstranil poslední překážku – souhlasil s návrhem mezinárodního trestního tribunálu pod patronací OSN, před nímž by měly snad již počátkem roku stanout hlavy režimu, který v letech 1975–79 připravil o život téměř dva miliony lidí. Symbolem přerodu Kambodže se má stát i 29. říjen: v pátek bude korunován Norodom Sihamoni, nástupce odstoupivšího krále Norodoma Sihanuka (81), za jehož panování prožívala země své nejtěžší chvíle vzestupů a děsivých pádů. Téměř v každé kambodžské rodině nalezneme příbuzné obětí Rudých Khmerů, ale i po čtvrt století se stále mohou jen ptát: Co se tehdy vlastně stalo, co bylo příčinou? Naleznou v procesech s khmerskými pohlaváry svou odpověď?