OSN proti teroru a Talibanu

Koncem ledna vyprší již druhé měsíční ultimátum, kterým Rada bezpečnosti OSN požaduje po Afghánistánu vydání nejznámějšího teroristy světa Usámy bin Ládína. Když před rokem afghánský vládnoucí Taliban tento požadavek odmítl, následky byly poměrně mírné. Letos má Kábul pocítit tvrdou odpověď. Světové společenství žádá nejenom bin Ládína, ale i zrušení všech výcvikových táborů teroristů. Pro případ nesplnění má širokou škálu trestů - od leteckého embarga a zmrazení zahraničních účtů Talibanu i bin Ládína až po další upevnění mezinárodní izolace (požadavek na zrušení zastupitelských kanceláří hnutí ve světě a zákaz zahraničních cest jeho představitelů). Největší těžkosti však Talibanu způsobí zákaz dovozu zbraní a vojenské asistence (hlavně ze strany Pákistánu), nutných k vedení války se severoafghánskou opozicí: ta sice ovládá jen něco kolem desetiny území podél tádžické hranice, ale kvůli hrozbě ozbrojených islamistů v okolních zemích se těší stále větší mezinárodní hmotné i politické podpoře.V kuloárech se také hovoří o společném plánu USA, Ruska a postsovětských středoasijských republik podniknout vojenský zásah proti výcvikovým táborům islamistů na afghánském území. Tento plán podněcují zejména ozbrojené akce islámské opozice v řadě asijských zemí a přesvědčení USA o úsilí teroristů inspirovaných bin Ládínem podniknout rozsáhlé akce proti americkým cílům ve světě. Hmatatelný doklad poskytl říjnový sebevražedný útok posádky gumového člunu plného výbušnin: ten najel v…