Jaroslav Petr

Tým vědců z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR učinil objev, který je příslibem ochrany před klíšťaty pro zvířata i pro člověka.

Kanadské Jezero 260 leží uprostřed lesů. Na první pohled je to kus krásné panenské přírody. Experiment, který zde prováděl tým Karen Kiddové z University of New Brunswick, však proměnil jezerní vody v hormonální akvárium.

Na trhu je hned několik léků, které zlepšují paměť a soustředění a zároveň potlačují impulzivní jednání a sklony k rizikovému chování. Lékaři je předepisují duševně nemocným pacientům nebo lidem s poškozeným mozkem. Pomáhají však i zdravým, usnadňují jim například práci v třísměnných provozech

Klonovaný zárodek makaka překvapil svět, vzápětí však byl zastíněn ještě důležitějším objevem, který naznačuje změnu kurzu: cesta k novým metodám léčby vůbec nemusí vést přes pokusy s embryi.

Po miliony let žilo na Zemi současně hned několik lidských druhů.

Tým biologa U-Sok Hwanga ze Soulské národní univerzity si ještě před několika lety připisoval úspěchy jako na běžícím pásu.

Na jaře roku 2006 mířilo čtyřicet členů jisté expedice k vrcholu Mount Everestu. Při výstupu prošli kolem umírajícího horolezce Davida Sharpa.

Pohled na „výsledkovou listinu“ letošního nobelovského klání jen dosvědčuje, že se genetika stala klíčovou vědní disciplínou. Co se v posledních letech změnilo?

Nemoc šílených krav, známá též pod zkratkou BSE, ani její obdoba postihující člověka se už neobjevují na titulních stránkách novin. Neznamená to ale, že se kolem prionů, mikroskopických původců těchto chorob, nic neděje. Právě naopak.

Na čem všem může být člověk dvacátého prvního století závislý? Kromě tradičních drog nám hrozí i další nebezpečí: chorobný návyk třeba na výherní automaty, nakupování nebo – studium.

Pátého července uplyne deset let od narození ovce Dolly. Po celou tu dobu se svět nepřestal děsit narození prvního klonu člověka. V klonování naopak doufají někteří neplodní lidé, jimž současná medicína nedokáže pomoci.

Winslow Friday se bude v polovině června zodpovídat před americkým federálním soudem ze zastřelení orla bělohlavého. Příslušník kmene Arapahů se hájí tím, že orla zastřelil z rituálních důvodů, a odvolává se na svobodu vyznání.

Nový lék proti srdečním chorobámfarmaceutické firmy NitroMed je něčím zvláštní – je totiž určen výhradně Američanům s africkými kořeny. Běloši jej mají zakázaný.
Pod názvem BiDil se zkrátka skrývá první etnický lék světa.

Filmy i romány jsou plné spiklenců, protože to máme rádi. Tak rádi, že si povoláváme spiklence na pomoc i ve chvílích, kdy nás skřípne samotná máti Příroda. Poroučíme větru i dešti a najednou, že bychom byli na něco krátcí?

Dobrovolník Raste Khan ležel na lůžku nemocničního pokoje v londýnské Northwick Park Hospital a třásl se strachy. Muž na vedlejším lůžku zrychleně dýchal, chrčel, pak ztratil vědomí.

Přinášíme dva různé názory na nebezpečí spojená s ptačí chřipkou. Je nutné udržovat drůbež pod střechou, nebo se riziko zveličuje?

Dva úspěchy slavil obor tkáňového inženýrství. Tým biologů z americké společnosti Cytograft Tissue Engineering úspěšně otestoval laboratorně vypěstované umělé tepny. Jejich základ tvoří buňky lidské kůže.

Ve vědě není pro demokracii místo. I kdyby si 99 % lidí myslelo, že určitá vakcína škodí zdraví, neznamená to, že musí mít pravdu.

O tom, jak málo známe svět pod našima nohama, svědčí i průzkum půdy provedený americkými biology Noahem Frierem a Robertem Jacksonem. „Známe mnohem lépe formy života z oceánských hlubin než půdní bakterie z vlastního dvorku,“ přibližuje situaci Frier.

V mořských hlubinách probíhá nepozorovaný masakr. Jeho obětí se stávají hlubinné ryby. Zjistili to vědci z Memorial University v kanadském St. John’s.

Když skončila první světová válka, miliony lidí slavily. Netušili, že záhy na ně čeká další a co do počtu mrtvých ještě hrozivější „morová rána“. Plnou silou dopadla hned v prvních poválečných letech (1918–1919) a její jméno bylo španělská chřipka. Vzpomínky na ni dávno vybledly. S virem H5N1 za humny se ale začínají stále silněji vracet. Je dobré si připomenout, co se tehdy vlastně událo. I proto, abychom si uvědomili, v čem všem je dnes situace jiná, a nepropadali hysterii.

Sprostá slova se na stránkách prestižního vědeckého týdeníku Nature vyskytují jen ve velmi výjimečných případech. Nedávno se však objevila hned dvě v jediném vydání. Redaktor Declan Butler jadrnými kletbami vyzdobil stať s názvem „Chřipková pandemie: byli jsme připraveni?“ Článek má podobu fiktivního internetového deníku americké novinářky Sally O’Reillyové. Žurnalistka sáhne po silných výrazech ve chvíli, kdy americký prezident George Bush ohlašuje vypuknutí pandemie ptačí chřipky a zároveň spouští ochranná opatření. „Jsme připraveni,“ tvrdí prezident z obrazovky národu.
Sally je jiného názoru. Píše o ptačí chřipce přes deset let, a jakmile vyslechne prezidentovo poselství, volá mobilem manžela Jonathana.„Pamatuješ, jak jsem ti vyprávěla ty hnusný věci, který by nastaly, kdyby Ameriku zasáhla pandemie ptačí chřipky?“ ptá se. „Tak teď je to tady!“

Mrak mikroskopických bestií útočí. Jsou zpropadeně chytré a rychlé. Obsypou člověka a rychle jej usmrtí. Tak líčí jeden z nejpopulárnějších amerických spisovatelů Michael Crichton v románu Kořist vzpouru robotů blízké budoucnosti. Tři roky stará variace na Čapkovo R. U. R. má moderně střižený kabát. Inspiruje se nanotechnologiemi – odvětvím, které slibuje účinné recepty na mnoho dnes neřešitelných problémů, a k němuž proto vědci vzhlížejí s neskrývaným optimismem. Crichton však varuje: nebuďme slepě důvěřiví, budeme-li si s nanotechnologiemi zahrávat, můžeme skončit velice špatně. Má pravdu? Co vlastně tenhle obor označovaný jako „velká věda zabývající se maličkými věcmi“ slibuje a čím hrozí?

Uplynul sotva rok od chvíle, kdy svět strnul nad úspěchem vědců, kterým se podařilo naklonovat lidské embryo, a už je na světě další senzační zpráva: tým korejských biologů tentokrát vytvořil pro jedenáct nemocných lidí buňky určené k léčbě dosud nevyléčitelných onemocnění. Zprávy o podobných úspěších přicházejí i z Velké Británie a dalších zemí. Přesto nevyvolávají žádný zvláštní jásot. Spíše naopak – řada lidí se tváří v tvář těmto novinkám nijak netají svým zděšením