Učení také může být droga

Na čem všem může být člověk dvacátého prvního století závislý? Kromě tradičních drog, jako jsou alkohol, tabák nebo opiáty, nám hrozí i další nebezpečí: chorobný návyk třeba na výherní automaty nebo nakupování. Byly popsány i případy závislosti na rozesílání textových zpráv mobilním telefonem. „Esemeskový narkoman“ jich může za den pustit do světa stovky. Učení na první pohled nevypadá jako činnost, které bychom mohli beznadějně propadnout. Americký neurolog Irving Biederman z University of Southern California je však jiného názoru.

Pochopit složitý matematický vzorec není žádná legrace, připomíná Biederman. „Jakmile se nám to povede, zažijeme nádherný pocit. Toužíme jej prožívat opakovaně, v každém dalším okamžiku. Jako kdybychom byli narkomani.“

Nejsou to prázdná slova. Při pokusech na dobrovolnících Biederman zjistil, že pochopíme-li složitý problém, dochází v lidském mozku k uvolnění tzv. endogenních opioidních peptidů. Tyto celkem jednoduché sloučeniny působí na nervové buňky podobně jako morfin nebo heroin. Příroda nás jimi vybavila, aby nás mohla odměňovat za činnosti, jež nám svědčí: opioidní peptidy umožňují příjemné prožitky z dobrého jídla či ze sexu. Poznávání nových věcí a pochopení nových jevů patřilo bezesporu k evolučně výhodným činnostem, a lidský mozek se proto naučil odměňovat stejným způsobem i zvládnutí „učiva ve škole života“.

V drtivé většině případů si musí člověk opioidní pochvalu tvrdě zasloužit. Sehnat potravu či svolného partnera nebývalo jednoduché. Teprve civilizace nabídla člověku zkratky a s nimi i první závislosti, například obžerství. Naši dávní předci také brzy zjistili, že nervové buňky (neurony) citlivé na endogenní opioidní peptidy lze lechtat bez velké námahy třeba alkoholem ze zkvašeného ovoce nebo konzumací některých rostlin.

Biederman ukázal, že příslušné neurony vykazují nejvyšší stupeň podráždění ve chvílích, kdy zpracovávají zcela nové informace. Časem nám však informace zevšední a začneme se ohlížet po nových. Dříve nehrozilo, že by se lidé stávali na přísunu čerstvých poznatků chorobně závislými. Také odměna za osvojení „učiva“ bývala krutě zaplacena námahou. Moderní doba ale našla i tady pochybnou zkratku. V současnosti se začíná mezi odborníky diskutovat o závislosti na počítačích a surfování po internetu. Síť sítí nabízí nepřeberné množství informací, které jsou pro „surfera“ nové a přitom mu jejich osvojení nedá moc práce. Pokušení pošimrat si s nimi mozek prostřednictvím opioidních peptidů je pro mnohé z nás nebezpečně silné.

Autor je biolog.