Švédským a americkým vědcům vedeným Jonášem Frisem z Karolinska Institutet ve Stockholmu se podařilo změřit stáří buněk v různých částech lidského těla. Využili k tomu skutečnosti, že na přelomu 50. a 60. let stoupl v důsledku zkušebních jaderných výbuchů v životním prostředí obsah izotopu uhlíku 14C. V následujících letech pak tento izotop z životního prostředí opět zmizel. Podíl izotopu 14C v dědičné informaci buňky odpovídá množství tohoto prvku v životním prostředí v době, kdy buňky vznikaly. Friseho tým tedy měřil obsah uhlíku 14C ve vzorcích tkání Švédů narozených v různých obdobích druhé poloviny 20. století. Vědci zjistili, že specializované neurony center mozkové kůry vznikají ještě před narozením a slouží nám po celý život. V hipokampu, kam ukládáme informace, se však rodí po celý život stále nové a nové buňky a tato část mozku je díky tomu mladší. Buňky lidského střeva mají průměrný věk 10 let, svalovina je v průměru stará 15 roků. Některé buňky jsou ale vyložení „mladíci“. Například věk krvinek nepřekračuje několik týdnů.
Genetici přečetli kompletní dědičnou informaci hned tří významných cizopasných prvoků. Africká Trypanosoma brucei vyvolává spavou nemoc. Jihoamerická Trypanosoma cruzi je původcem tzv. Chagasovy choroby. Široce rozšířená ničivka Leishmania major vyvolává nebezpečné onemocnění leishmaniózu. Léky, které se používají v boji s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
