0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Civilizace17. 9. 20053 minuty

Kaleidoskop

Astronaut
Fotografie: Musím jít, jinak nevidím. Foto US Army
Autor: Respekt
Fotografie: Musím jít, jinak nevidím. Foto US Army
Fotografie: Musím jít, jinak nevidím. Foto US Army Autor: Respekt

Paleontologové už ani nedoufali, že někdy najdou fosílie pravěkých předků dnešních šimpanzů. Podle stávajících představ měli předci těchto lidoopů obývat vlhké pralesy střední a západní Afriky, kde nacházeli hojnost potravy. V pralesích však vládnou podmínky zcela nevhodné pro dochování fosílií, a tak o evoluci šimpanzů nevíme prakticky nic. O člověku víme více, protože počátky jeho evoluce jsou spojovány se suchými východoafrickými savanami. Život na travnatých pláních byl krušný a naši předci se museli ohánět, aby obstáli. To nastartovalo jejich závratnou evoluční kariéru. Nyní byly u keňského jezera Baringo objeveny zuby šimpanzů staré půl milionu roků. Pravěcí lidoopi tedy zjevně obývali i velmi suchý kraj, který jim měl být podle stávajících představ vědců zapovězen. Otázkou teď je, proč člověk na pobyt v savaně reagoval evolučním vzestupem a šimpanz nikoli.

↓ INZERCE

Tým genetiků vedený Brucem Lahnem z University of Chicago prostudoval dva geny, jejichž poškození má za následek drastické zmenšení lidského mozku, takzvanou mikrocefalii. Lahn tyto geny podezírá z nastartování evoluce člověka, protože mohly prvním lidem zajistit podstatně větší mozek, než jakým příroda obdařila lidoopy. Lahn přitom zjistil, že před 37 000 roky vznikla nová varianta jednoho genu a velmi rychle se prosadila. Dnes ji nese v dědičné informaci třetina lidstva. U druhého genu vznikla podobně…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc