Ranní postřeh Martina Bútory: Orbán a Fico, Trumpovo středoevropské duo

V politice se stává, že se některá témata shrnou do zřetelné linie. Někdy se to děje spíše náhodou, jindy jsou to promyšlené kroky zúčastněných stran. A vlastně je to jedno: důležité je, že nám to umožní pochopit, na čem jsme.

Zatímco několik lídrů členských států Evropské unie zveřejněná nová bezpečnostní strategie USA doslova vyděsila, slovenský premiér Robert Fico mezi ně nepatřil. A když ji hodnotil během hodiny otázek v plénu slovenského parlamentu, jako by mu mluvila z duše. I podle něj Evropská unie opouští své základní hodnoty, postrádá silné vedení a ztrácí postavení v mezinárodním měřítku. Tento názor „preferujeme dlouhodobě“, řekl. „Pokud bude EU takto pokračovat a nebude respektovat suverénní politiku, tradice, historické kořeny, tak zkape. A pokud má zkapat, ať zkape.“

To se stalo minulý čtvrtek. A v pondělí se již čtyřnásobný předseda vlády pochlubil pozváním od Donalda Trumpa na návštěvu USA, kde by měli společně podpořit podepsání mezivládní dohody mezi Slovenskou republikou a USA o spolupráci v jaderné energetice a „vyměnit si názory na nejaktuálnější světová témata“. Drahý pane premiére, napsal mu americký prezident, děkuji za vaši neustálou podporu: „Náš vztah pro mě hodně znamená a odráží délku silného pouta mezi Spojenými státy americkými a Slovenskem. Naše země si nikdy nebyly blíž. Jsem přesvědčen, že pokračující spoluprací dosáhneme ještě větších věcí.“ Suverénní zahraniční politika orientovaná na všechny čtyři světové strany, konstatoval po zveřejnění dopisu Fico, přináší své výsledky: „Máme respekt, dostáváme nabídky na investice, nevyhýbají se nám světoví lídři.“

O jaké věci by Trumpovi mohlo jít, naznačil několik hodin po zveřejnění strategie náměstek ministra zahraničních věcí USA Christopher Landau. Zatímco v případě NATO je transatlantická spolupráce základním kamenem vzájemné bezpečnosti, v rámci EU Evropané údajně „prosazují nejrůznější programy, které jsou často zcela v rozporu se zájmy a bezpečností USA – včetně cenzury, klimatického fanatismu, otevřených hranic, pohrdání národní suverenitou, podpory multilaterální správy věcí veřejných atd. Tento rozpor nemůže pokračovat. Buď jsou velké národy Evropy našimi partnery při ochraně západní civilizace, nebo nejsou. Nemůžeme však předstírat, že jsme partnery, zatímco tyto národy dovolují nevolené, nedemokratické a nereprezentativní byrokracii EU v Bruselu prosazovat politiku civilizační sebevraždy.“