Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika

V tak špatné kondici sociální demokracie ještě nebyla

S politologem Lukášem Jelínkem o vyhlídkách strany, která v eurovolbách získala 3,9 procenta

 Premiér Andrej Babiš (ANO), ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) • Autor: ČTK
Premiér Andrej Babiš (ANO), ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) • Autor: ČTK

Sociální demokraté pod vedením Jana Hamáčka zažili největší debakl své novodobé historie. Ve volbách do evropského parlamentu jim dalo svůj hlas jen 3,9 procenta lidí, což znamená, že ČSSD nebude mít v Bruselu a Štrasburku ani jednoho poslance. Podle politologa Lukáše Jelínka z Masarykovy demokratické akademie může za špatný výsledek bezbarvost a opatrnost ČSSD. Dnešní situace je podle Jelínka srovnatelná s počátkem 90. let, kdy sociální demokraty vedl Jiří Horák, kterého pak vystřídal Miloš Zeman. „Jiří Horák v razil tvář sociální demokracie, která nebude příliš přečnívat, nebude příliš radikální, bude držet reformní étos. Což se tenkrát sociálním demokratům nevyplácelo, protože kdo chtěl reformy, ten volil ODS, ODA, Občanské hnutí, pravici. Sociální demokracie nebyla zajímavá a zajímavou ji učinil až Miloš Zeman, když přišel se silnými tématy a výroky. Dnes sociální demokracie je podobně bezbarvá,“ myslí si Jelínek.

Sociální demokraty sledujete dlouhodobě a zblízka – překvapil vás výsledek evropských voleb, ve kterých ČSSD získala 3,9 procenta hlasů a vůbec poprvé se nedostala se do europarlamentu?

V zásadě ne. Říkal jsem si, že ten výsledek bude někde mezi 4,9 a 5,1 procenty. Že nemá sociální demokracie žádný mandát, mě nepřekvapilo, že je výsledek pod čtyři procent, už trochu ano. Jinak je to ale výsledek odpovídající zájmu sociální demokracie o evropská témata a ochotě o nich komunikovat se svými voliči.

Vy tedy myslíte, že příčinou nízkého výsledku je, že voliče ČSSD Evropa nezajímá?

Nezajímá. Myslím, že to je problém levicových voličů v zemích postkomunistické Evropy, kteří vnímají Evropskou unii jako něco vzdáleného, cizího, kde jsme jenom na návštěvě. A proto se podle mě chovají u voleb jinak než třeba levicoví voliči v západní Evropě. Aby se to změnilo, to musí odpracovat politici: musí vysvětlit svým voličům význam evropských témat, a to čeští politici moc nedělají, asi z vrozené lenosti. Potom se to odráží v tom, že levicoví voliči k volbám do europarlamentu nechodí.

Lukáš Jelínek • Autor: ČT24
Lukáš Jelínek • Autor: ČT24

Na druhou stranu komunisté, tedy levicová strana, jeden mandát získali. A spousta voličů ANO jsou bývalí voliči ČSSD, takže se dá taky mluvit o levicových voličích, kteří k urnám přišli.

Předpokládám, že kdyby Andrej Babiš nevytáhl červenou kšiltovku, nepostavil se do kampaně v posledních dnech a nehovořil o tom, jak je mu ubližováno na náměstích a demonstracích, tak by i volební zisk hnutí ANO byl ještě horší než těch velmi slabých 21 procent. To, že komunisté získali jeden mandát oproti dřívějším třem, souvisí s tím, že mají pořád pevnější voličské jádro než ČSSD; mají víc voličů, kteří jsou schopni přijít volit na pokyn. A kandidaturu si pojistili tím, že na kandidátku chytře naskládali typy mladých revolucionářů, kteří měli tendenci oslovit mladší voliče, protože tušili, že starší elektorát tak aktivní nebude. Ale rozhodně bych jeden mandát pro levici plus pár pro hnutí ANO bych nevykládal jako úspěch.

U parlamentních voleb by byl výsledek možná trochu jiný, protože by byla vyšší účast, ale jak si vysvětlujete celkově nízké preference ČSSD?

Ta strana je nevýrazná, je nemastná a neslaná jak v domácích, tak v evropských tématech. I tam, kde by mohla nějaké proevropské voliče přitáhnout v rámci kampaně před evropskými volbami, musela by zaujmout mnohem jasnější stanovisko k přijetí eura, ke společným evropským politikám, energetice, obraně, sociální politice. Sociální demokracie prostě v těch integračních politikách příliš lavíruje. Něco podobného se dá říci i o domácí politice, protože na jedné straně se od Babiše distancuje, na druhé s ním vládne - a takto se staví i k řadě Babišových kauz a k věcem, které souvisejí s resortem spravedlnosti. V posledních měsících sice ČSSD dokáže zvedat nějaká témata třeba sociální, rodinné nebo daňové politiky, ale ne všechny dotahuje do konce. Často se stane, že jedinou bojovnicí za tato témata je Jana Maláčová. To může voliče znejistit a přivést k otázce, jestli tu je vůbec zapotřebí nějaká sociální demokracie, když všechno dokáže zařídit hnutí ANO samo.

Neukázaly volby, že sázka na nové tváře typu Jana Maláčová nebo Tomáš Petříček nevyšla? Nezpůsobí ten debakl návrat bývalých členů vedení, jako je Jiří Zimola, Michal Hašek nebo Jaroslav Foldyna?

Myslím, že ne. Dnes jsem si přečetl rozhovor s panem Foldynou, z něhož se zdá, že už má nakročeno ven ze sociální demokracie. Pan Hašek postupuje v nějaké loajální symbióze s Janem Hamáčkem a dalšími sociálně demokratickými ministry. Problém té strany je, že se nikdo moc nehlásí o to ji převzít. Protože kdo by stál o to být předsedou strany, která je v této kondici? Myslím, že všichni vyčkávají až do krajských voleb - podle toho, jak dopadnou, se uvidí.

A mladá krev?

Co se týče mladé krve, tak potřebují nějaký čas. Jana Maláčová je místopředsedkyní několik měsíců, Tomáš Petříček taky. Mám pocit, že ta strana nepostupuje moc týmově. Když se Maláčová do něčeho pustí, tak ji ostatní nedokážou ani pořádně podržet, to si budou muset vyřešit. V pondělí jsem zaznamenal vyjádření Michala Šmardy (místopředseda ČSSD – pozn. red.), že v budoucnu by chtěli sociální demokraté rozehrávat konflikty s hnutím ANO i za cenu odchodu z vlády. Kdyby dokázali vést politiku takhle, možná by to dokázalo zaujmout i voliče. Zatím to nepředvádějí.

Co by tedy teď měla ČSSD udělat, aby se dostala z pod pěti procent? Odejít z vlády? Nebo před krajskými volbami vytáhnout červené čepice?

Červené čepice to asi nezachrání, i když marketing strana potřebuje jako prase drbání a dlouhodobě. Asi nemá smysl vládu opouštět demonstrativně jen tak pro nic za nic. Ale když se sociální demokracie pro něco rozhodne, měla by to dotáhnout až do konce. Když by se třeba rozhodla prosazovat sektorové daně či bankovní daň, tak tím může být vidět. Ale když už se pro to rozhodne, musí fungovat neústupně. I když třeba ve své snaze prohraje, voliči uvidí, že má téma, které chce v politice razit. A měla by se držet silných a viditelných témat, se kterými sociální demokraté pracují, jako jsou daně nebo prorodinná opatření. A pak je důležité se mnohem víc chopit klasických levicových témat, jako je pomáhání lidem z dluhových pastí a exekucí, starost o pracovní podmínky v zaměstnání a délku pracovní doby. Prostě v tématech, která vám přijdou banální, jsou čeští sociální demokraté hrozně opatrní - aby neudělali chybu nebo někoho nenaštvali. Ta opatrnost pak vede k těmto volebním výsledkům.

Jan Hamáček • Autor: ČTK
Jan Hamáček • Autor: ČTK

Když ale pak nějaký takový krok udělá třeba ministryně sociálních věcí Jana Maláčová, například prosadí zvýšení rodičovského příspěvku, tak body stejně sklízí ministryně financí Alena Schillerová, která řekne, že se jí v rozpočtu povedlo najít peníze pro maminky nebo pro důchodce. Co s tím?

Za prvé, ČSSD si musí vybírat taková témata, kterých se ANO zmocní obtížněji. Když budou chtít sociální demokraté sektorovou daň, tak si nemyslím, že by se toho chtěla zmocnit paní Schillerová nebo pan Babiš. Je potřeba hledat témat, která je od ANO odlišují. I když Andrej Babiš je schopný udělat otočku o 180 stupňů a přihlásit se k něčemu, u čeho by ho člověk nečekal, ale to už je riziko povolání. A za druhé, sociální demokraté musí opravdu zapracovat na marketingu. To znamená, že když přijdou s úžasným nápadem, jako je zvýšení rodičovské, tak by bylo logické uzavřít alianci s občanskými spolky a sdruženími, dostat to téma do veřejného prostoru s podporou nějakých spojenců. A až pak se vrhnout do politické bitvy. Bohužel sociální demokraté často pouze předloží zákon na vládu a myslí si, že se díky tomu stanou slavnými. Ne, nestanou, musí si vytvořit předpolí, aby byli vnímáni jako nositelé toho tématu, a to se jim dlouhodobě nedaří.

Byla na tom v porevoluční historii ČSSD někdy tak špatně jako dnes?

Myslím, že od doby, než sociální demokracie v půlce 90. let začala stoupat, na tom nikdy tak špatně nebyla. Dnešní situace je srovnatelná s érou Jiřího Horáka do té doby, než ho vystřídal Miloš Zeman.  Jiří Horák v těch 90. letech razil tvář sociální demokracie, která nebude příliš přečnívat, nebude příliš radikální, bude držet reformní étos. Což se tenkrát sociálním demokratům nevyplácelo, protože kdo chtěl reformy, ten volil ODS, ODA, Občanské hnutí, pravici. Sociální demokracie nebyla zajímavá a zajímavou ji učinil až Miloš Zeman, když přišel se silnými tématy a výroky. Dnes  je sociální demokracie podobně bezbarvá. Lidé opět říkají: nemá smysl volit sociální demokracii, když to samé nám zajistí Babiš, který je akceschopnější a lepší manažer. Z tohohle hlediska sociální demokracie nikdy v tak špatné kondici nebyla. Je to samozřejmě umocněné celoevropským ústupem sociálních demokratů ze slávy. Dnes sociální demokracie není sexy - a když se to rozkřikne, má to pro stranu dlouhodobé následky.

Je možné, že ČSSD z české politiky jednou provždy zmizí a levicová témata převezme jiná strana?

Záleží na tom, jestli sociální demokracie svá témata někomu přenechá. Zatím tady žádná taková levicová strana není. ANO je podle mě pořád marketingový projekt, který bude vykrádat chvíli levicová, chvíli pravicová témata a až nebude Andrej Babiš, tak bůh ví, co bude s hnutím ANO. Ale pokud sociální demokraté nebudou otevírat svá typická témata, otevírají prostor k tomu, aby se jich časem ujali buď Piráti, nebo jiná levicová strana. Ale sociální demokraté se zároveň musí smířit s tím, že už nikdy nebudou tak silnou stranou, která bude dosahovat pětadvaceti nebo třicetiprocentních volebních výsledků. Pluralita politického spektra tu bude mnohem větší než v minulosti. A nároky na stranu budou mnohem vyšší.

Antonín Staněk • Autor: Milan Jaroš
Antonín Staněk • Autor: Milan Jaroš

V čem?

Jedním z problémů sociální demokracie je, že funguje jako kamenná strana opřená o sekretariáty, pomalé fungování a dlouhé schůzování, komplikované přijímání usnesení. To dnes samozřejmě straně škodí. Je třeba, aby byla svižnější, pružnější, aby se méně opírala o sekretariáty a více o občanské aktivisty. To je ale běh na dlouhou trať, protože to ČSSD dlouho podceňovala a dařilo se to jen v některých obcích. Když o těchto tématech mluví Michal Šmarda z Nového města na Moravě, tak to má celkem dobře zažité. Ale než si na to navyknou všichni sociální demokraté, ještě potrvá a když jim to bude trvat dlouho, může se stát, že sociální demokracie z české politiky vysublimuje.

Miloš Zeman v 90. letech ČSSD vytáhl nahoru, ale teď jí moc nepomáhá. V úterý oznámil, že nepřijme demisi ministra kultury Antonína Staňka, kterého se snaží vyměnit předseda ČSSD Jan Hamáček. Proč Zeman straně tak škodí, i když dostala ve volbách 3,9 procenta?

Miloši Zemanovi nezáleží na žádné politické straně, pro něj jsou to jen instrumenty, se kterými dokáže pracovat. Je politický egoista, který uspokojuje především svoje vlastní zájmy. Ti, kteří si kdy mysleli, že má ochotu nebo vůli některé politické straně pomáhat, se mýlí a dřív či později svůj omyl odhalí. Stalo se to předchůdcům Jana Hamáčka v ČSSD a teď se to stalo Janu Hamáčkovu. Zeman chce jen posilovat svou vlastní pozici v českém politickém spektru a nemá důvod někomu nahrávat.

Uškodí ČSSD vývoj kolem jmenování Staňka?

Jde o to, jestli se Hamáčkovi s Babišem podaří docílit odvolání Staňka a instalovat jiného ministra. Předpokládám, že tomu Zeman nemůže moc dlouho odolávat, pokud proti němu stojí jak šéf sociální demokracie, tak předseda vlády. Jde jen o to, jestli Andrej Babiš nebude lavírovat tak, jako lavíroval v případě nominace Miroslava Pocheho na ministerstvo zahraničí. To ostatní bude jen věc toho, jak se ujme nově jmenovaný ministr Michal Šmarda. A to je otevřená věc - jakou si získá pozici v politice a ve specifickém prostředí resortu kultury.

Babiš už řekl, že mu nominace Šmardy přijde zvláštní - a asi přijde zvláštní i lidem v kultuře. Proč má být ministrem kultury starosta Nového města na Moravě. Neuklidnil by situaci spíš někdo, kdo je zkušenější ve věcech kultury?

Babišovu reakci jsem úplně nepochopil. Nevím, proč má být ministrem životního prostředí šéf chemičky nebo ministrem zdravotnictví zpěvák. Myslím, že k nominaci Šmardy Hamáček přistoupil ze dvou důvodů. Jednak potřebuje někoho, kdo dokáže hájit pozice sociální demokracie na vládní úrovni, protože Staněk nebyl ten případ - a druhý důvod je ten, že Michal Šmarda je velmi komunikativní politik. Dokáže si nacházet cestu a společnou řeč s lidmi. Myslím, že Hamáček sází na tuhle schopnost. Sednout si, popovídat si s lidmi z kulturního prostředí a vyžehlit vztahy, které se poškodily za ministra Staňka.

Jak by se měla ČSSD zachovat, pokud bude Babiš lavírovat? Když přijde s někým dalším, opět ukáže slabost, kvůli níž jí voliči odcházejí…

Samozřejmě, tohle je naprosto zásadní věc pro jakoukoli vládní stranu, aby měla svobodnou volbu ministrů. Andrej Babiš ale - myslím - nepůjde za hranici svého úterního vyjádření; bude respektovat Staňkovo odvolání a Šmardovu nominaci. Kdyby se to náhodou nestalo, každá logická reakce jiné strany by byl odchod z vládní koalice. Ačkoli to sociální demokraté ještě neřekli, myslím, že tohle by asi byl jejich postup. V tuto chvíli si uvědomují, že si už nemohou dovolit jakékoli lavírování nebo měkké postoje.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].