Sjezd ČSSD: Jak vyhrát volby a vyjít se Zemanem
Předseda Sobotka s přáteli v Brně: O čem se bude jednat
Bohuslav Sobotka v pátek po dvou letech obhajuje post předsedy sociální demokracie. Na sjezdu v Brně chce stranu přesvědčit, že šance na úspěch v podzimních volbách stále existuje a že ČSSD může znovu sestavovat vládu.
Sobotka pořád zůstává důležitou protiváhou Andreje Babiše i Miloše Zemana, jeho výsledek na sjezdu je proto pro českou politiku důležitý. Podle všech průzkumů z poslední doby však ČSSD proti hnutí ANO výrazně ztrácí. Nejnovější zpráva agentury Median z tohoto týdne sice ukázala, že Babišův náskok se mírně snížil (na 28 % oproti 21 % pro ČSSD), ale pro Sobotku by i takový výsledek znamenal na podzim prohru. Po sjezdu by mělo být jasnější, co s tím chce 47letý předseda dělat.
Na předsedu nekandiduje nikdo jiný než Sobotka. Ovšem hlasuje se tajně a bude zajímavé sledovat, jak velkou podporu nakonec dostane. Na sjezdu před dvěma lety to bylo 85 procent, což by dnes byl úspěch. Hlavní souboj se pak povede o prvního místopředsedu, na kterého kandidují Sobotkův spojenec Milan Chovanec a Sobotkův kritik Jeroným Tejc. Kdyby Tejc vyhrál, pro Sobotku je to tedy prohra. Před sjezdem začali o Sobotkovi mluvit kriticky i jiní lidé než Tejc, nejvíc jihočeský hejtman Jiří Zimola (jihočeská ČSSD jako jediná neschválila Sobotkovi mandát na předsedu). Na zbylá místa v předsednictvu už sice nikdo z kritiků nekandiduje, ale hypoteticky se může někdo přihlásit až na místě. Resp. jediným kritikem mezi uchazeči o místopředsedu je poslanec Jaroslav Foldyna, nicméně má podporu jen z jednoho kraje a bez úspěchu kandiduje už tradičně.


Po neúspěchu v krajských volbách a pod tlakem slabých preferencí Sobotka v poslední době vsadil na levicový program. Obrat doleva, který má sociální demokraty odlišit od ANO a přesvědčit tradiční voliče, se bude probírat i v Brně, byť ne do velkých podrobností. Několik lidí z vedení ČSSD už naznačilo, že bude potřeba upravit plán na změny daní, který Sobotka představil v únoru a který by znamenal vyšší daně od příjmu kolem 50 tisíc. Ostatním mají daně klesnout. ČSSD přišla poslední dobou i s dalšími sliby směrem k tradičním voličům: slibuje další zvýšení minimální mzdy (ta už za nynější vlády stoupla z 8 na 11 tisíc), ještě letos chce ve vládě zařídit zvýšení platů pro bezpečnostní složky a vyšší příjmy slibuje i ostatním státním zaměstnancům a rodinám s dětmi (skrze vyšší přídavky a daňové odpočty).
Programový obrat doleva Sobotka minulý měsíc doplnil tím, že po volbách už nemusí být pro ČSSD tabu spolupracovat s komunisty. Bohumínské usnesení, které spolupráci na vládní úrovni už 22 let zapovídá a o kterém se na sjezdech ČSSD pravidelně mluví, je podle Sobotky přežitek – a toto téma se tedy bude probírat i tentokrát.
Parlamentní volby se letos konají poprvé souběžně s prezidentskou kampaní a kandidatura Miloše Zemana je pro ČSSD problém. Zeman má ve straně řadu stoupenců a ani Sobotka proti němu nevystupuje – před sjezdem avizoval, že Zemana v minulých volbách sám volil a že strana nejspíš proti Zemanovi nikoho nepostaví. Zeman přitom Sobotku kritizuje a jeho opětovná kandidatura tedy sociálním demokratům rozhodně neprospěje. Sjezd se každopádně musí k Zemanovi nějak postavit, Sobotka chce nepříjemné téma uklidit a vyhlásit na jaře stranické referendum, zda se strana bude, nebo nebude k někdejšímu předsedovi Zemanovi v jeho druhém boji o Hrad.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















