Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Senát se střetl s vládou o ruské bankovní špiony

Pro Česko stále zůstává členem v postsovětské Mezinárodní investiční bance

Hungarian Minister of Foreign Affairs and Trade meets Chairman of the Board of International…
Zleva Nikolaj Kosov, ředitel banky MIB, a maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó • Autor: Profimedia, TEMP EPA

Vláda se dostala do střetu se Senátem kvůli postsovětské Mezinárodní investiční bance (MIB). Finanční instituce, jejíž vznik se datuje ještě do éry Sovětského svazu, přesunula svoji centrálu do Budapešti. A ve vzduchu visí podezření, že jde o „hrdlo“ pro ruskou špionáž a praní špinavých peněz uvnitř Evropské unie. Kabinet předložil před časem do Senátu k ratifikaci smlouvu, že Česko jako jeden z členů banky se stěhováním souhlasí - Senát k tomu musí zaujmout podle mezinárodních smluv stanovisko. Nedávno ji však ministři v tichosti stáhli zpět.

Hrozilo totiž, že Senát se proti smlouvě postaví, což by pro vládu představovalo problém. Nejen z pohledu reputace, ale i proto, že další země by v reakci mohly začít přehodnocovat svůj postoj k bance nebo otevírat různé s ní spojené smlouvy. O tom, že z banky odejdeme, se přitom uvažovalo hned po revoluci. Lze jen spekulovat o tom, co stojí za současným postojem – a zda v tom můžou hrát roli vztahy v rámci V4, obavy z diplomatického střetu, politický obchod či „jen“ něčí prospěch.

Reklama
Reklama

“Měli jsme připravené neschválení ratifikace,” potvrdil Respektu předseda zahraničního a bezpečnostního výboru horní komory Pavel Fischer. “Banka slouží k obcházení protiruských sankcí, i v Evropské komisi je to cítit jako velké téma.”

Kromě Mezinárodní investiční banky je Česko členem další obdobné postsovětské instituce - Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS), která se má podle ruských představ spojit právě s Mezinárodní investiční bankou. Vláda Bohuslava Sobotky, v níž byl současný premiér Andrej Babiš ministrem financí, přijala v roce 2017 utajované usnesení, že MBHS opustíme, ale dosud se tak nestalo. Při té příležitosti se podle informací Respektu opět uvažovalo, že bychom odešli i z Mezinárodní investiční banky. Ani takové rozhodnutí však nikdy nebylo přijato.

Čtěte také: Česko pomohlo sankcionované bance

Česko před účastí v MIB letos opakovaně varovala americká administrativa. Respekt má k dispozici zápis z jednání náměstka ministra zahraničí Martin Povejšila s vrchním ředitelem ministerstva zahraničí USA pro střední Evropu Matthewem Boysem právě na toto téma.

„US strana považuje za problematické nejen vedení banky (konkrétně zmíněna zpravodajská aktivita předsedy správní rady Mezinárodní investiční banky Nikolaje Kosova a jeho příbuzných před rozpadem SSSR) – ale i fakt, že banka může být využívána k praní špinavých peněz a obcházení sankčního režimu, jakkoliv co do objemu spravovaných finančních prostředků se jedná o malý ústav. Boyse avizoval, že Zastupitelský úřad US v Praze bude v tomto duchu informovat Ministerstvo financí ČR, jehož zástupci se fungování banky věnují,” stojí v dokumentu.

Část představitelů ministerstva financí, které má banku v kompetenci, chce, aby v ní země zůstala. Argumentuje, že banka pomáhá financovat i české projekty - efektivita je však sporná. Ministerstvo nicméně odmítá, že by za setrváváním mohl stát osobní prospěch některých úředníků, kteří mimo jiné jezdí na zahraniční zasedání banky.

Podle diplomatických zdrojů Respektu maďarská strana na ministerstvo opakovaně naléhala, ať Česko v bance nadále působí a ještě v ní navýší kapitál. S maďarským premiérem Viktorem Orbánem, jenž projekt podporuje, má úzké vztahy premiér Andrej Babiš i prezident Miloš Zeman. Kdyby k navýšení kapitálu došlo, bylo by banku komplikovanější v budoucnu opustit kvůli riziku ztráty vložených peněz.

Čtěte také: USA zvyšují tlak na Česko

Premiér Andrej Babiš měl dříve Američanům říci, že Česko kapitál v bance navyšovat nebude, jeho současný postoj je nejasný. Na otázku Respektu odmítl odpovědět. Nejasné také zůstává, kdy vláda do Senátu žádost o ratifikaci opět předloží.

„Ratifikace změny Dohody o zřízení MIB byla stažena z projednávání v Parlamentu. Předmětem projednávání je změna mezinárodní smlouvy v souvislosti s přesunem sídla banky do Budapešti, debata ale směřovala jiným směrem a ratifikací smlouvy se vůbec nezabývala. Z toho důvodu jsme stáhli materiál, abychom jej dopracovali a lépe odůvodnili navrhovanou změnu. Přestěhování sídla fakticky již proběhlo. Co se týče navýšení kapitálu, o tom v současné době neuvažujeme,“ sdělil po zveřejnění článku mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Banka vznikla v roce 1970 a zakládal ji Sovětský svaz se svými satelity. Mezi zakládající členy patřily za komunismu kromě Maďarska, Československa či Polska i Kuba, Vietnam nebo Mongolsko. Veřejně uváděným dobovým smyslem instituce bylo „podporovat socialistické hospodářství“. Banka ale sloužila pro špionážní krytí a existuje velké podezření, že to tak bude fungovat i nyní. Sídlo banky a veškerý hmotný majetek nebude v Maďarsku podléhat běžné bankovní kontrole, policie nebude mít možnost do instituce vstoupit, s jejím vpuštěním musí představitelé banky vysloveně souhlasit.

Stejné výsadě se budou těšit i zaměstnanci banky a její hosté, kteří do ní budou ze zahraničí jezdit na jednání. Ti všichni mají mít na její půdě diplomatickou imunitu, ať už půjde o návštěvníky, obchodní partnery či finanční experty. A mohou díky ní samozřejmě snadněji „vykonávat špionážní činnost“.

Rusko jakákoli podezření, že by prostřednictví banky chtělo provádět špionáž, odmítá. Ředitel MIB Nikolaj Kosov v rozhovoru pro list Financial Times označil kritiku za propagandu. „Na banku nemají vliv žádné ruské tajné služby,“ řekl muž, jehož otec dvanáct let v Budapešti řídil pobočku KGB a matka byla agenturou TASS vyhlášena po své smrti za jednu z nejvýznamnějších ruských špionek.

Čtěte také: Odejdeme. Neřekneme kdy

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ondřej Kundra

zástupce šéfredaktora

kundrao
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1672
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte