Myslí si Američané, že Evropa je jejich digitální kolonií?

Spojené státy od nástupu Donalda Trumpa celkem jasně naznačují, že spojenectví s evropskými zeměmi bude v následujících letech vypadat výrazně jinak než doposud. Začalo to rétorickými výpady, u kterých se evropští státníci uklidňovali frází, že „Trumpa je nutné brát vážně, nikoli doslova“ – a vyústilo v nečekané obchodní války a novou bezpečnostní strategii, která otevřeně volá po rozpadu Evropské unie. 

S tím mohou souviset i sankce, které krátce před Vánoci americká administrativa uvalila na pět evropských občanů, jimž zamezila vstup na americkou půdu. Důvodem byla údajná cenzura a potlačování amerických názorů, s nimiž nesouhlasí. Jde o čtyři činitele neziskových organizací, které se věnují sledování nenávistného obsahu na internetu, a bývalého eurokomisaře Thierryho Bretona. Na něj padla americká nelibost, protože byl hlavním motorem regulace známé jako Digital Services Act (DSA) – což je soubor pravidel, jimiž by se měl řídit obsah na velkých internetových platformách, jako jsou Facebook, Google nebo Amazon. Tedy zejména americké firmy. 

Asi není nutné zdůrazňovat, že důvody jsou smyšlené – DSA je v některých ohledech naopak pojistkou svobody projevu občanů EU. Stanovuje třeba způsob, jakým se může uživatel například Facebooku (pravidla se vztahují na všechny velké platformy) domoci vysvětlení, proč mu byl na sociální síti zablokován či omezen účet či proč byl jeho příspěvek vymazán.

V dnešní době nic takového možné není: Facebook se příliš nezaobírá meritem věci, jen výjimečně se lze dovolat „lidského“ prozkoumání případu, většinou jsou uživatelé odkázáni na automatické nástroje, které vše vyhodnotí. Ostatně k dohledu nad pěti miliony tuzemských uživatelů má Facebook k dispozici zhruba jen 60 lidí, kteří ovládají češtinu, znají kulturní kontext, a mohou tak vyhodnotit, jestli jde o nevinnou legraci, nebo hrubý rasismus. Podobné je to v ostatních zemích, kde se nemluví anglicky nebo španělsky.