Malý český Dobeš

Ministr školství disponuje opravdu schopným PR oddělením, které ho s železnou pravidelností tlačí na stránky novin. Tito „píáristé“ se ovšem zjevně řídí zlatým pravidlem publicity, podle níž i ta špatná zpráva je dobrá, a hlavně že se píše.
Jinak si nelze vysvětlit, proč Josef Dobeš pouští do světa proud zpráv, při nichž kohokoliv normálně uvažujícího popadne touha mlátit čelem do stolu (vlastním či ministrovým). Nejde jen o nekonečný příběh antisemity a muže s vazbami na neonacisty Ladislava Bátory, který po dramaticky oznámené rezignaci na úřednický post na ministerstvu dál pracuje jako poradce (překvapila někoho tato plichta?).
Jde taky o energii, kterou ministr vydává na banality, zjevné nesmysly či potenciálně nebezpečné plány. Jak známo, ministr Dobeš projevil před časem veřejně touhu vychovávat děti na školách k vlastenectví. A neomylně si k tomu vybral dva muže, kteří jestli jsou něčeho symbolem, pak nikoliv nějakého provinčního národovectví, ale právě kosmopolitnosti a světovosti.


Karel IV. je jedním z největších králů v českých dějinách mimo jiné také proto, že coby poloviční (či ještě z většího dílu, i babičku z české strany měl nakonec rakouskou) cizinec vychovaný na francouzském dvoře přinesl do českých zemí evropský rozměr a novinky z jiných zemí. Vzorem pro uspořádání Karlovy univerzity byly školy v Paříži či Bologni a k jejímu úpadku do provinčnosti vedlo sedmdesát let po jejím vzniku rozhodnutí omezit vliv na cizinců. (Takto by bylo možné rozebrat celé Karlovo panování.) A Jaromír Jágr zase neseděl na zadku v milované rodné kotlině, ale vydal se do světa, do kosmopolitní Ameriky a nakonec i do „národní hokejové ligy“, kde spolu a proti sobě hrají příslušníci nejrůznějších národů a nikomu to nepřijde divné.
Podobně absurdní rozměr má i nejnovější zpráva, podle níž chce ministr zvýšit zájem dětí o hodiny tělocviku a má to zařídit Jiří Baumruk. Pro srovnání - ve Spojených státech propaguje pohyb první dáma Michelle Obama, o níž je známo, že chodí pravidelně do posilovny a její vypracované paže sklízejí více pozornosti než její právnické doktoráty, a zpěvačka Beyoncé, která je jednak nesmírně populární a svým tanečním uměním rovněž uvěřitelnou „role model“.
V Česku to bude dělat vysloužilý sportovní komentátor, který na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let reprezentoval v basketu - no považte, děti opráší alba z té doby a na tělák se jen pohrnou! Případně by si během přípravy na ppučení o fair play ještě mohly pročíst zápisy z jednání Rady ČT nebo výstupy z působení bývalého starosty Prahy 5 Milana Jančíka, jemuž dělal mluvčího. (Nabízí se tiskové zprávy nebo spisy protikorupční policie.)
Ministr Dobeš nicméně své plány reprezentuje skutečně symbolicky - on sám je takovým malým českým ministrem, který nemluví žádnou cizí řečí a nedohlédne dál než do Rozvadova.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















