Budoucnost médií, z Fóra 2000

Ani intelektuálové vysokého kreditu z různých koutů světa nevědí a často si ani netroufají předvídat, co se stane s médii v příštích letech, zda a v jaké formě přežijí, jak to promění životy tvůrců zpráv i čtenářů. A když už se do předpovědí pustí, velmi často se jejich názory liší.

To je hlavní zjištění z debat na letošní konferenci Fórum 2000, kde autorka sloupku strávila úterý a sledovala diskuse, kde lidé zevnitř médií i vnější pozorovatelé někdy působili dojmem, že věští z kávové sedliny. Což nemusí být jejich nekompetentností – jednoduše to dnes skutečně nikdo nedokáže říci.

Hodně se mluvilo o sociálních sítích a jejich roli. „Splnily sociální sítě očekávání, která se v souvislosti s nimi objevila? Mělo se třeba za to, že zde více než v tradičních médiích dostanou prostor menšiny, které jsou nějak diskriminované,“ ptal se sociolog Zygmunt Bauman. „Stalo se? Já nevím, sám si tu otázku kladu.“

Jeden fenomén má ovšem Bauman už za vcelku doložený. „Lidé se na Facebooku sdružují ve skupinách s podobným pohledem na svět a mohou se úspěšně vyhýbat tomu, aby byli vystaveni odlišnému názoru,“ myslí si polsko-britský sociolog. 

Se sociálními sítěmi souvisí občanská žurnalistika – čili informace posílané do světa „amatéry“, které hrají důležitou roli zejména v uzavřených režimech typu Íránu či Běloruska nebo při převratech, v nichž je nouze o informace. Podle některých názorů se právě tímto směrem překlopí novinařina. „Často se na blozích ne-žurnalistů dovím více a lepší informace než v novinových článcích,“ říká rumunská politoložka Oana Popescu. „Tato forma informování budoucnost má.“ Naopak maďarský novinář Endre B. Bojtár tomu nevěří: „Občané nemůžou nikdy nahradit novináře, nemají prostředky, kontakty, čas.“ 

Největší vášně ovšem vyvolává otázka, zda může klasická žurnalistika přežít přechod na Internet a na mobilní technologie, který ji nevyhnutelně čeká. (Byť i o té nevyhnutelnosti se vedl spor.)

Pesimisté tvrdí, že nikoliv a že kvalitní novinařina prostě zanikne a zbudou jen rychlé a povrchní výkřiky zpravodajských serverů. „Mladí dělají na netu všechno možné, ale určitě si tam nechtějí číst klasické novinové texty, nějaké analýzy,“ tvrdí polský novinář Aleksander Kaczorowski. „Vím to, mám čtyři děti.“

Optimisté mají naopak zato, že papírové noviny jen změní formu a budou dál existovat v digitální podobě – tedy že půjdou cestou, kterou se právě vydal americký týdeník Newsweek.

„Elektronické noviny se možná nebudou tolik prodávat jako ty papírové, ale zase odpadnou výdaje na papír, tisk a distribuci,“ říká David Brauchli ze společnosti Piano Media, který slaví mezinárodní úspěchy se systémem zpoplatnění obsahu na internetu. „Přechod do digitální podoby noviny zachrání. Podívejte se, jak se šíří smartphony a tablety – a lidi na nich zpravodajství čtou.“

A souhlasí taky Jørgen Ejbøl, šéf dánské mediální společnosti JP Politikens, jejichž několik novinových titulů na netu existuje za zájmu inzerentů i čtenářů. „Jedu teď na Sibiř a můžu si číst dánské noviny v hotelovém pokoji,“ říká Ejbøl. „To je přece skvělé. A myslím, že se to zdá skvělé stále více lidem.“