Omezíme chemii v potravinách, ale jen trošku. V klíčové zdravotní politice vláda lavírovala

Některé vládní sliby vypadají trochu jako z povinnosti. Politici vědí, že se od nich vzhledem k trendům a určitým obavám lidí očekávají, zároveň jim ale nestojí za žádné zvláštní úsilí. K takovým slibům patří i pasáž z vládního programového prohlášení z ledna 2022, kde čteme:

„Podpoříme metodu precizního zemědělství, integrovanou produkci, snižování využívání umělých hnojiv a pesticidů, větší využívání organických hnojiv či využívání jejich variant bez zbytečného uvolňování dusíku.“

Precizní zemědělství je metoda hospodaření, při níž farmáři využívají data a technologie. Plnění tohoto bodu ovšem zkoumat nebudeme. Nejdůležitější je totiž pasáž týkající se pesticidů. Chemikálie na ochranu rostlin před nemocemi, hmyzem či plevely považuje tradiční velkozemědělství za nezbytnou součást velkých výnosů – a výsledkem jsou masivní postřiky, které mají velmi nebezpečný dopad na zdraví lidí a životy zvířat (včetně hmyzu) kolem polí.

Ovšem zdaleka nejen tam, pesticidy se používají i při ošetřování městských parků nebo zeleně u silnic. A aby bylo jasné, o jakém množství mluvíme: v Česku se ročně vyleje do půdy a nastříká do vzduchu zhruba deset milionů litrů pesticidů. Přitom jde o látky, jež způsobují celou škálu zdravotních problémů od rakoviny a kožních nemocí až po velmi aktuální mužskou neplodnost.