0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kontext4. 7. 202415 minut

Které vědecké záhady, na něž člověk nestačí, rozluští stroje?

Umělá inteligence zkoumá tajemství kosmu či lidského mozku a z pomocníka vědců se pomalu stává jejich partnerem

Umělá inteligence umí generovat návrhy molekul potenciálních léků. (Wim Dehaen, na obrazovce znázornění proteinu) • Autor: Matěj Stránský

Pomůže nám umělá inteligence, která se nedávno naučila přirozeně komunikovat lidskými jazyky, rozšířit hranice poznání? Nabídne třeba nový pohled na tajemství dědičné informace, „programovacího jazyka“ života? Jinými slovy – umožní nám lépe pochopit, jak z kódu DNA vzniká nesmírná složitost živých organismů? Mezi odborníky se o tom právě teď vede zajímavá debata. Bioinformatici upozorňují, že DNA není na rozdíl od umělé inteligence nebo angličtiny produktem lidského mozku. Je to záznam plný šumu, sekvencí prastarých virů, které kdysi napadly předky člověka, úseků, které zřejmě nemají žádný informační obsah; kód vytesaný stovkami milionů let chaotické evoluce. Je to obraz připomínající rozmazanou fotografii, v níž může být extrémně těžké hledat relevantní souvislosti a vztahy. A to je problém, s nímž si AI nejspíš neporadí – už proto, že nejsou k dispozici data, na nichž by ji bylo možné trénovat.

Stanislav Fort ze světově proslulé počítačové firmy DeepMind však nedávno v debatě organizované Respektem zaujal publikum opačným názorem. Upozornil, že data, na nichž byly zpočátku trénovány velké generativní jazykové modely typu ChatGPT, zjednodušeně chatboti, byla rovněž velmi špatná a chaotická. Tvořil je neuspořádaný obsah internetu včetně excelových tabulek plných čísel, náhodných konverzací lidí na sociálních sítích a podobně. „Přesto se zdá, že model tu získal nějaké fragmenty kognitivních schopností,“ řekl Fort a doplnil, že v dalších kolech tréninku, které již probíhaly na menším množství kvalitnějších dat, vznikl systém, který do jisté míry „přemýšlí lidským způsobem“. To nikdo nečekal a nelze vyloučit, že podobně může umělá inteligence (AI) překvapit i při zkoumání dědičné informace.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Podobné výměny názorů ukazují, v jak zajímavé době žijeme a jakou roli může AI ve vědě coby struktuře „studia světa“ sehrát. Zatím vědcům například sumarizuje odborné články, pomáhá jim s programováním, s psaním vlastních textů, zpracováním dat, počítačovými simulacemi, s rešeršemi. Podle Jana Kulveita z Centra pro teoretická studia UK se AI ve vědě stává nepostradatelnou pomůckou na způsob internetu. „Aplikace vidím úplně všude,“ shrnuje Kulveit.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Pojďme si promluvit o mužích
Zobrazit články