V Los Angeles se rozhořel boj, který si přejí republikáni i demokraté

Zatýkání přistěhovalců v Los Angeles má svoje rizika. Město k nim cítí sympatie, jednoduše proto, že se z nich z velké části skládá. Třicet procent jeho obyvatel se narodilo mimo území Spojených států. Zároveň má polovina Angelenos, jak se obyvatelům Los Angeles říká, hispánský původ – jejich rodiny tedy mají kořeny v některé ze zemí Latinské Ameriky. Latinoameričané tak v bezmála čtyřmilionovém městě tvoří s přehledem nejpočetnější etnickou skupinu. A právě Latinoameričané jsou suverénně nejčastějším terčem agentů ICE, amerického Imigračního a celního úřadu, jenž má v popisu práce mimo jiné právě deportace nelegálních přistěhovalců z amerického území.

Série zatýkání v Los Angeles, zahájená na konci prvního červnového týdne, se tak, mírně řečeno, nesetkala u Angelenos s příznivým ohlasem. Již v pátek 6. června se kolem místa zátahu ICE v blízkosti jedné z oděvních firem shromáždil dav, který začal proti zatýkání protestovat. Došlo k drobným potyčkám, jež se opakovaly i na jiných místech ve městě.

Atmosféra začala houstnout, do střetů se zapojila policie. Potom zasáhl Donald Trump: představitelé jeho vlády oznámili, že kvůli potlačení „vzpoury“ přebírají z rukou kalifornského guvernéra velení Národní gardy a vysílají ji do města k ochraně federálních budov a majetku a proto, aby pomohla příslušníkům ICE pokračovat v zatýkání přistěhovalců. Nejdříve se jednalo o dva tisíce příslušníků gardy, pak čtyři tisíce s tím, že než všichni ozbrojenci zaujmou své pozice, podpoří je ještě na sedm stovek příslušníků americké námořní pěchoty.

 Opatření vyvolala další vlnu  protestů a demonstrací. Proti postupu Washingtonu se zásadně vymezil kalifornský guvernér Gavin Newsom i starostka Los Angeles Karen Bass. V médiích a mezi experty se rozpoutala debata o tom, zda Trump překračuje, či nepřekračuje své pravomoci, když přebírá proti vůli guvernéra velení Národní gardy, a navíc posílá do amerického města příslušníky námořní pěchoty, tedy federálních ozbrojených sil typicky nasazovaných spíše jako předvoj invaze během vojenských operací USA v zahraničí. Protesty se začaly šířit do dalších měst, jako jsou Chicago nebo New York. Spirála napětí se roztáčela několik dní – a pak přišel čtvrtek.