Drony Ukrajině, ale žádné sankce proti Rusku. Turecko si hledá místo mezi Kyjevem a Moskvou
 
Exercise Sea Breeze 2021, Mykolaiv, Ukraine - 30 Jun 2021
Dron Bayraktar TB-2 na Ukrajině • Autor: Profimedia

Když se v den útoku Ruska na Ukrajinu z Ankary ozvala nabídka, že je Turecko připraveno hostit jednání mezi Moskvou a Kyjevem, v kontrastu s šokem z válečné agrese to působilo zvláštně mimo čas a prostor. Ve čtvrtek se ale skutečně v Antalyi potkali ministři zahraničí Dmytro Kuleba a Sergej Lavrov - a zprostředkovatelem byl vrchní turecký diplomat Mevlüt Çavuşoğlu.

Nejvýše obsazené jednání Ruska a Ukrajiny od začátku války podle očekávání průlom nepřineslo. Lavrov na tiskové konferenci po setkání například s vážnou tváří lhal, že mírumilovné Rusko “nenapadlo ani Ukrajinu”. Summit však podtrhl specifickou pozici Turecka v konfliktu. Ankara je na jedné straně jedním z hlavních bezpečnostních partnerů Ukrajiny.

Reklama
Reklama

Stojím při Ukrajině

Tamní armádě v minulých dvou letech dodala kolem dvaceti dronů značky Bayraktar TB-2, které patří k nejúčinnějším ukrajinským zbraním proti ruským vojenským konvojům. Ruská protiletecká obrana zatím tyto stroje nedokáže likvidovat a dodávky dalších dronů pokračují - pravděpodobně přes Polsko - i během války. Technickým ředitelem zbrojní firmy vyrábějící drony Bayraktar je mimochodem zeť tureckého vladaře Recepa Erdogana, generální ředitel této firmy pak na svém twitterovém účtu zveřejnil společné foto s ukrajinským prezidentem Zelenským a hashtag “stojím při Ukrajině”.

Turecko též po jistém váhání souhlasilo s žádostí Ukrajiny o uzavření přístupu ruských válečných lodí do Černého moře - v souladu s mezinárodní konvencí z Montreaux zakázalo plavbu úžinami Bosporu a Dardanely všem válečným plavidlům. Erdogan již v roce 2014 kritizoval ruskou anexi Krymu a také nyní v telefonátu s Putinem porcování ukrajinského teritoria odsoudil.

https://www.youtube.com/watch?v=N-QLKzmKmNs

Na druhou stranu se Turecko nepřidalo k západním sankcím proti Rusku (naopak je kritizovalo) ani neuzavřelo ruským letadlům svůj vzdušný prostor. Zmíněné dodávky vojenských dronů podle Ankary nejsou vojenskou pomocí Ukrajině, nýbrž výhradně soukromým obchodem. Turečtí představitelé neustále zdůrazňují potřebu dobrých vztahů s Ruskem, na kterém je země ekonomicky závislá: v dodávkách plynu, vývozu zemědělských produktů i turismu (nejvíce turistů do Turecka létalo právě z Ruska).

Turecko  navíc - podobně jako též lavírující Izrael - ke splnění svých bezpečnostních priorit v sousední Sýrii potřebuje souhlas Ruska, které ovládá syrský vzdušný prostor. Moskva Turecku schvaluje útoky proti syrským Kurdům a Izraeli povoluje ataky na íránské cíle. Navzdory četným konfliktům - obě země proti sobě stály ve válkách v Sýrii, Libyi a na jihu Kavkazu - mezi panovníky Erdoganem a Putinem vládne jisté souznění, soudě dle obrazů a prohlášení z jejich četných setkání.

Při snaze pochopit rozpolcený postoj Ankary docházejí znalci turecké politiky k odlišným závěrům. Ve Spojených státech působící Soner Cagaptay například hovoří o “proukrajinské neutralitě”. “Válka na Ukrajině připomněla USA i Turecku, proč se vůbec tyto země staly spojenci (kvůli Rusku!),” píše dále Cagaptay na svém twitterovém účtu. Všímá si rozhodnutí obou zemí “koordinovat postup” při hledání míru - “naposledy něco seriózně koordinovaly před deseti lety,” zmiňuje. A věří ve strategický dialog, který překoná hluboké konflikty minulých let.

Prezident Erdogan například navzdory zlobě spojenců z NATO koupil od Putina ruský systém protiraketové obrany S-400. Spojené státy za trest odmítly Turecku prodat nové stíhačky F-16  a vyloučily Turecko z konsorcia vyvíjejícího nejmodernější letouny F-35 - nechtějí z bezpečnostních důvodů dát špičkové stíhačky zemi užívající ruskou protivzdušnou obranu.

Sochi, Russia. 29th Sep, 2021. Russian President Vladimir Putin (L) and Turkish President Recep…
Erdogan a Putin, Soči 2021 • Autor: Profimedia

O poznání skeptičtější než Cagaptay je Selim Koru z tureckého think tanku TEPAV, podle něhož se prezident Erdogan zařídí až na základě výsledku války. “Pokud Vladimir Putin dosáhne vojenské výhry a ustojí ekonomické a diplomatické následky, tak to (…) potvrdí přesvědčení Ankary o mizejícím významu NATO a posílí její naděje na začínající geopolitickou éru,” píše Koru na specializovaném bezpečnostním webu War on the Rocks. V této éře by byl Západ slabší a Turecko by se stalo jedním z mocenských pólů vznikajícího multipolárního světa.

“Na rozdíl od studené války Ankara nutně nevnímá ruský vzestup jako hrozbu. Světonázor Erdogana a celé turecké pravice má mnohem blíže k Putinovi než k liberálním západním elitám,” konstatuje Koru. Turecko by podobně jako Rusko rádo ve svém sousedství mělo vlastní sféru vlivu, a to hned na třech kontinentech. Podobně jako Putin není spokojené se současným narýsováním (námořních) hranic ve východním Středozemním moři a nebránilo by se překreslování mapy.

Neklidu bude přibývat

Třetí pohled přináší Asli Aydıntaşbaş, která se Tureckem zabývá v think tanku European Council on Foreign Relations. V pravidelném komentáři v deníku Washington Post upozorňuje na dost protizápadně naladěné zpravodajství tureckých médií, kde je velká část viny za válku na Ukrajině přikládána NATO. Značná pozornost tu byla věnována rasistické diskriminaci Afričanů prchajících z Ukrajiny i rozdílnému přístupu Evropy vůči bělošským a blízkovýchodním běžencům.

“Sdělení bylo jasné: Rusko je špatné, ale Západ je také zlý,” píše Aydıntaşbaş. Čtenáře ale uklidňuje poukazem na to, že protizápadní nálady byly uvnitř Turecka běžné i během studené války, kdy země byla navenek jasně loajální k NATO a zkoušela kopírovat evropský model sekulární republiky. Po zmařeném puči roku 2016 a selhání americké a evropské politiky v Sýrii však protizápadní rétorika dostala novou intenzitu.

“Kdyby byla nová studená války, není ale pochyb, na jaké straně stojíme,” řekl autorce vysoce postavený turecký představitel - a toto přihlášení se k NATO rámoval kritikou americké politiky. “Odhaduji, že se Erdogan chce více přimknout k Západu, ale nechce se nutně vrátit do klubu demokracií,” domnívá se tak Aydıntaşbaş. Turecký vládce by rád zlepšil poškozené vztahy s Bidenovou administrativou, ale “nechce svou domácí politiku upravit způsobem, který by ohrozil jeho moc”.

Samozřejmě teprve uvidíme, který z uvedených scénářů se naplní. Debata o roli Turecka ale naznačuje, že pokud Putinova agrese vyjde a západní reakce se ukáže být měkká, změní to kalkul mnoha států a neklidu na planetě bude přibývat.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1624

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte