Pokud Írán zavře Hormuzský průliv, přijde nevyhnutelné zdražení ropy

Eskalace napětí mezi USA a Íránem znovu přivedla do centra pozornosti jedno z nejstrategičtějších míst světové energetiky – Hormuzský průliv. Írán v reakci na nedělní útok Spojených států na jeho jaderná zařízení hrozí uzavřením této úžiny, jejíž severní část ovládá. Místo oddělující Perský od Ománského zálivu, o kterém možná mnoho lidí nikdy neslyšelo, je klíčovým pro světový obchod – zejména pro ten s energiemi. Proplouvají jím lodě převážející asi pětinu světové poptávky po ropě a stejný podíl světového LNG.

Írán už uzavřením Hormuzského průlivu hrozil mnohokrát, nikdy k tomu však nedošlo. Skrze úžinu vyvážejí svou ropu do světa státy, které jsou členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) – tedy Saúdská Arábie, Írán, Kuvajt, Irák a Spojené arabské emiráty. Odtud skrze průliv směřuje nejčastěji do Asie. Uzavření Hormuzu by přineslo celosvětový růst cen ropy – dopad by však mělo i na členy OPEC a hrozí, že takový krok by je do konfliktu mohl zatáhnout.

Těžký dopad na asijské státy

Íránský parlament už v neděli uzavření Hormuzského průlivu odhlasoval – rozhodnutí však leží na Nejvyšší radě národní bezpečnosti Íránu a nejvyšším vůdci ajatolláhu Alím Chameneím. Cena ropy pak v reakci na dění v Íránu v neděli vzrostla podle globálního referenčního standardu Brent nad 80 dolarů za barel, což se stalo poprvé od letošního ledna.