0:00
0:00
4. 3. 20132 minuty

Je Klaus zrádce?

Český Senát dnes rozhodl, že se Václav Klaus dopustil velezrady. Jaké to bude mít politické důsledky?

Český Senát dnes rozhodl, že se Václav Klaus dopustil velezrady. Prý proto, že otálel s podpisem mezinárodních smluv, jmenováním soudců a vyhlásil příliš rozsáhlou amnestii. Teď o tom bude rozhodovat Ústavní soud. Jaké bude mít „velezrada“ politické důsledky?

Každý si může položit jednoduchou otázku: Jak bych hlasoval na místě senátorů? Autor těchto řádek by hlasoval proti. Václav Klaus byl špatným prezidentem, který udělal řadu chybných rozhodnutí. Zejména v oblasti spravedlnosti. Za to jej soudí veřejné mínění a zřejmě bude soudit i historie. Napínal sice výklad ústavy k prasknutí, ale politická scéna i společnost si s tím vždy nějak poradila.

Na druhé straně ale nesdílím ani kategorický odsudek těch senátorů, kteří se domnívají, že se Klaus velezrady dopustil. Zejména v médiích se objevovaly názory, že nad tím mají mávnout rukou. Pakliže jsou ale přesvědčeni o svém názoru, bylo by vůči společnosti férové, aby podnět k Ústavnímu soudu nedali? Jenom kvůli tomu, aby měli klid? Kdy příště by zase měli udělat kompromis se svým svědomím v tak závažné věci?

↓ INZERCE

Václav Klaus nečelí atentátu. Čelí maximálně tomu, že senátoři napínají výklad ústavy k prasknutí. Tedy čelí tomu, co prezident sám dodnes dělal. A dělal to rád. Ústavní soud nepochybně rozhodne fundovaně a my uvidíme, jak příště postupovat.

Jaký to bude mít dopad na Klausovu kariéru? Zkusme si teď trochu zavěštit. Pokud Ústavní soud rozhodne, že se velezrady nedopustil, Václavu Klausovi to v další kariéře pomůže. V minulosti se vždy nadechl k novému výkonu ve chvíli, kdy mu čelilo největší nebezpečí. Ať už šlo o pád vlády a rozpad ODS v roce 1997 a nebo po prohraných volbách v roce 2002. Tehdy dokázal interpretovat svůj příběh tak, že mu velká část veřejnosti uvěřila. Je to šikovný politik, takže nepochybně už teď přemýšlí o tom, jak vykreslit rozhodnutí senátorů jako pokus o jakýsi puč. Uvidíme, jestli se mu to podaří.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026