Slovenský parlament schválil rozpočet na příští rok, návrh čelil kritice

Slovenský parlament dnes schválil státní rozpočet na příští rok, který i po přijetí několika změn proti návrhu předpokládá podle dostupných informací snížení schodku veřejných financí v přepočtu na 4,1 procenta výkonu ekonomiky. Předlohu už dříve kritizovala nejen opozice, ale i zaměstnavatelé, odbory a samospráva. Nezávislá rozpočtová rada má cíl vlády premiéra Roberta Fica za nerealistický, veřejný schodek sama odhadla až na 4,6 procenta hrubého domácího produktu. Rozpočet při hlasování podpořili jen vládní poslanci a nezařazení zákonodárci, kteří podporují kabinet.

Slovensko ani v případě naplnění rozpočtového cíle vlády nadále nedodrží unijní pravidlo, že veřejný schodek nemá překročit tři procenta HDP. Kvůli tomu už EU vede vůči Slovensku řízení. Už letos by Slovensko nemělo plnit ani další unijní kritérium, že dluh státu by neměl být vyšší než 60 procent HDP.

Rozpočet na příští rok už zahrnuje opatření ze tří konsolidačních balíčků nynější vlády v celkovém objemu několika miliard eur ročně, které zejména zvýšily daně a povinné odvody nebo zavedly daně nové. Ani tato nepopulární opatření patrně nepomohou výrazněji ozdravit státní finance, mimo jiné i kvůli Ficovou vládou schváleným novým výdajům. Na letošek už kabinet zvýšil odhad deficitu veřejných financí v přepočtu asi na pět procent HDP z původně plánovaných 4,72 procenta HDP.

Zástupci zaměstnavatelů podobně jako odbory kritizovali, že ozdravení veřejných financí bude opět založeno hlavně na zvyšování příjmů státu. Opozice poukázala mimo jiné na pokračující zadlužování státu. Exministr zdravotnictví Marek Krajčí uvedl, že vláda po zvýšení povinných zdravotních odvodů vezme zdravotnictví na základě schváleného jednoho z pozměňovacích návrhů několik stovek milionů eur.

Představitelé vládní koalice dlouhodobě tvrdí, že konsolidační balíčky musejí zavádět kvůli špatnému hospodaření předchozích vlád. Opoziční politici to odmítli, podle expremiéra Igora Matoviče je na tom Slovensko v porovnání s ostatními členskými zeměmi EU hůře než v minulosti.

Státní rozpočet na příští rok vychází z předpokladu růstu ekonomiky o 1,3 procenta. Počítá se zrychlením inflace na 4,4 procenta a s poklesem tempa růstu reálných mezd. Přípravu státního rozpočtu kabinet tentokrát urychlil. Letos v listopadu Ficově vládě skončí dvouletá výjimka z uplatňování nejpřísnějších sankcí podle zákona o rozpočtové zodpovědnosti, a to z důvodu vysokého dluhu státu. Po tomto termínu by kabinet například musel předložit návrh rozpočtu bez deficitu.