Informační servis

Vyšší rodičovský příspěvek nedostanou všechny rodiny s dětmi do čtyř let. Sociální demokracie při jednáních s ANO neprosadila společné hlasování pro širší senátní verzi zvýšení. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že strana proto spolu s koaličním ANO podpoří užší vládní variantu, kterou dříve schválila Sněmovna. Senátní verzi, kterou již ještě v pondělí podporovala, ale pořád považuje za spravedlivější. ANO podle ČSSD argumentuje především dopady na rozpočet.

Podle senátní verze se navýšení mělo týkat i rodičů s dětmi do čtyř let, kteří už příspěvek v dosavadní výši vyčerpali. Toto znění bude podporovat demokratická opozice i Okamurova SPD. Naopak komunisté, na jejichž podpoře je vláda závislá, jako tradičně s dohodou vládních stran souhlasí. Zároveň ale KSČM řekla, že by byla pro rozšíření okruhu rodin s nárokem na vyšší příspěvek; a kdyby podle ní Maláčová nezacházela s tématem populisticky, mohla novela platit už půl roku. Podle vládní verze schválené Sněmovnou dostanou od příštího roku přidáno z 220 na 300 000 korun rodiče novorozenců a ti, kteří budou dávku zrovna pobírat. Sociální demokraté přitom přímo neodpověděli na otázku, zda ANO hrozilo koncem koalice v případě, že by se ČSSD v hlasování odchýlila od společné dohody.

V úterý se koná další demonstrace hnutí Milion chvilek pro demokracii. Tentokrát proběhne před Úřadem vlády v Praze a promluví na ní i demokratičtí opoziční politici. Předtím ovšem vyšlo najevo, že šéf komunistů Vojtěch Filip hnutí o víkendu obvinil, že právě ono paralyzovalo hackerským útokem benešovskou nemocnici. Na zasedání stranického ústředního výboru to spojil i s “tréninkem blokády hlavního nádraží”, kde končila minulá demonstrace. Jeho myšlenky přetiskly stranické Haló noviny. Milion chvilek zvažuje žalobu.

O tom, že jsou demonstranti “zaplacení”, lhali premiér Andrej Babiš a exprezident Václav Klaus. Babiše už za lháře a pomlouvače uznal soud, ale premiér se odvolal. K Filipovým výrokům se představitelé spolku vyjádří i v úterý večer na demonstraci za demisi premiéra Babiše v centru Prahy. Filip v rozhovoru pro iRozhlas.cz řekl, že si za svým vyjádřením stojí. „Stojím si za tím, že tohle se v České republice děje, a jestli za tím stojí Milion chvilek, nebo někdo jiný, je otázka orgánů činných v trestním řízení a musí se tím zabývat i v této souvislosti,“ řekl předseda KSČM.

Americká firma Boeing se rozhodla od ledna zastavit výrobu letadel 737 MAX. Stroje nesmí od jara létat kvůli dvěma nehodám, které stály život 346 lidí a byly způsobené technickou chybou letadla. Podle analytiků to bude firmu stát v přepočtu až kolem dvaceti miliard korun měsíčně. Firma nehodlá propouštět zaměstnance a nejspíš bude poskytovat i podporu dodavatelům. Boeing je u soudu v desítkách případů s rodinami pasažérů, kteří zemřeli při haváriích strojů v Indonésii a Etiopii. Z jeho problémů naopak těží jeho evropský konkurent Airbus.

„Odhadujeme, že Boeing má z výroby letadel MAX ztrátu skoro dvě miliardy dolarů měsíčně, a po zastavení výroby se to až na nulu nesníží,“ sdělili analytici banky JPMorgan. Předpokládají, že kvůli nákladů na zaměstnance a podpoře klíčových dodavatelů, jako je Spirit AeroSystems, více než polovina těchto ztrát zůstane. Analytici společnosti Jefferies pak ztráty odhadují na 730 milionů dolarů měsíčně. V reakci na zprávy o zastavení výroby klesají akcie evropských dodavatelů Boeingu, zatímco akcie Airbusu zpevňují. Kvůli problémům s letadly 737 MAX o polovinu klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk firmy; meziročně se pak propadl o 51 procent na 1,17 miliardy dolarů. Firmu také vyšetřuje americké ministerstvo spravedlnosti a Kongres.

Zvláštní soud vynesl rozsudek smrti nad bývalým pákistánským prezidentem Parvízem Mušarafem, který je však už tři roky v Dubaji, podle všeho těžce nemocen. Spojené arabské emiráty a Pákistán si přitom své občany nevydávají a je tedy nepravděpodobné, že by byl Mušaraf zatčen. Jeho právník Achtar Šáh sdělil, že mu Mušaraf poslal vzkaz, v němž říká, že je připraven odjet do Pákistánu, ale lékaři mu to nepovolí. Člen nejvyššího soudu Hamíd Alí Chán verdikt uvítal. „Poprvé v dějinách Pákistánu soudní dvůr potrestal vojenského diktátora,“ řekl.

Mušaraf se k moci dostal při vojenském převratu v roce 1999 a v roce 2014 byl obžalován z vlastizrady. Před třemi lety odcestoval za účelem lékařské péče do Dubaje, do vlasti se již nevrátil a byl označen za člověka na útěku před spravedlností. Soudci se shodli, že Mušaraf porušil ústavu v roce 2007. Tehdy odvolal vysoce postavené soudce a vyhlásil výjimečný stav. Bývalý prezident veškerá obvinění odmítá jako politicky motivovaná. Mušaraf Pákistánu vládl do roku 2008. Tehdy poprvé odjel do exilu, po pěti letech se ale vrátil, aby kandidoval. Volební komise mu to však neumožnila a byl zatčen. Od té doby setrvával převážně v domácím vězení ve své luxusní vile na předměstí Islámábádu.

Tím, že zrušil takzvané papežské tajemství, chce papež František usnadnit vyšetřování případů sexuálního zneužívání v církvi. Papežské tajemství je součástí kanonického práva. Zavazuje k vysokému stupni důvěrnosti a utajení při vyšetřování mravnostních přečinů. V teorii je jeho smyslem chránit oběť i případného křivě nařčeného, v praxi podle kritiků sloužilo k zakrývání zločinů kněží a jejich krytí. Pravidlo, že oběti zločinů i ti, kdo jsou z nich nařčeni, musí být chráněni a bude zde ctěna presumpce neviny, platí dál. Nemá však už oporu ve významném článku církevního práva.

Papež o změnách v kanonickém právu rozhodl v den svých 83. narozenin a kromě změn týkajících se stupně důvěrnosti při vyšetřování sexuálních deliktů rovněž zvýšil věkovou hranici u dětské pornografie. Až dosud Vatikán považoval za dětskou pornografii sexuální zobrazení dětí do 14 let, nyní je tato hranice 18 let.

Malé městečko na jihu Aljašky, které obklopuje z jedné strany příroda a z druhé moře, má jen tisíc obyvatel. Sídlí tu i redakce lokálních novin, která je od prosince na prodej za nula korun, ale nový majitel se musí zavázat, že týdeník znovu rozjede, popisuje Aktuálně.cz. Osmašedesátiletý majitel Larry Persily, který periodikum Skagway News koupil zhruba před rokem od svého kamaráda, věřil, že přes krizi tištěných médií se mu list podaří zachránit. Do týdeníku vložil spoustu peněz, nakoupil nové technologie a změnil styl zpravodajství.  Po pár měsících mu ale redaktoři a editoři začali postupně odcházet.

Persily musel vymyslet, jak chod redakce zabezpečí a došel k názoru, že je zapotřebí redakci optimalizovat: „Redaktor, editor, šéfredaktor, vydavatel a majitel musí být jedna a tatáž osoba, která je napojena na lokální komunitu,“ řekl pro britský deník The Guardian. Rok se s rokem sešel a Skagway News jsou znovu na prodej; Persily nabízí celý byznys zadarmo a k tomu i redakci a vybavení domu. „Myslím si, že nový šéf by měl umět tak trochu všechno a uvědomit si, že bude žít když ne izolovaný, tak velmi pracovní život v malém městě,“ vysvětluje Percily. Práce novináře je podle Percilyho těžká právě kvůli velikosti městečka: znáte se tu s hodně lidmi, kteří se s vámi snaží manipulovat, a navíc nejsou zvyklí mluvit na diktafon.