Informační servis

Někdejší belgický premiér Charles Michel přebral oficiálně od svého předchůdce Donalda Tuska funkci předsedy Evropské rady. Postu se ujímá v době, kdy EU zažívá vnitřní turbulence; v této souvislosti řekl, že je hlavně třeba si začít vzájemně věřit a najít kompromis. Z Unie chce podle svých slov udělat světového lídra v zelené ekonomice, chce také začít více dělat pro společnou obranu a bezpečnost. Řešit musí Michel také reformu azylového systému, brexit a vyjednání příštího víceletého rozpočtu EU. Do něho by se mělo výrazně promítnout financování klimatických cílů, které je prioritou pro některé členské země i pro nastupující Evropskou komisi.

Tusk, který se musel vyrovnávat především s řeckou dluhovou krizí a migrační vlnou, se ujme předsednictví Evropské lidové strany. Michel má podle něj zásadní výhodu, že vedl právě exekutivu země, v níž patří politická vyjednávání o složení vlád k nejdelším v Evropě. „Musíme najít cestu vpřed, která bude přijatelná pro všechny státy,“ řekl Michel (43) během slavnostního předávání funkce v bruselském sídle Evropské rady s tím, že hodlá stavět mosty i přes rozpory mezi jednotlivými zeměmi. Pro členy ze střední a východní Evropy byl Michel kompromisem. Přitom právě on tyto země nedávno kritizoval, že Unie není bankomat. A také za to, že se nechtějí podílet na migrační krizi. Ve funkci ale hodlá nabízet hlavně dialog – a prý bude například opatrnější s tweety. Tusk letos vyvolal rozruch například twitterovými poznámkami na adresu zastánců brexitu.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) řekl, že návrh stavebního zákona je pro něj v současné podobně nepřijatelný a na vládě by pro zákon nehlasoval, informoval irozhlas.cz. „Přece nemůžu souhlasit s tím, že začneme s památkami zacházet, jako že to je vzduch a že je budeme bourat bez ohledu na to, že by se k tomu někdo kompetenční vyjádřil. Ano, my bychom měli stavět rychleji, ale ne za cenu, že někoho vyřadíme z tohoto procesu,“ řekl Radiožurnálu. Kritizuje i to, že návrh pro ministerstvo pro místní rozvoj vytvořila Hospodářská komora, která si na to najala několik právních kanceláří včetně těch, které zastupují developery.

Nový zákon by měl zrychlit systém povolování staveb, ale výměnou za to chce stát krátit – alespoň podle kritiků – práva památkářů, ochránců přírody i veřejnosti. Podle Národního památkového ústavu by stát přijetím zákona porušil i mezinárodní úmluvy o ochraně kulturního dědictví. Za jednu z největších hrozeb považuje automatické povolení stavebního záměru. „Pokud stavební úřad nerozhodne v zákonné lhůtě 60 dnů, bude stavební záměr automaticky povolen, i kdyby měl znamenat znehodnocení či poškození nejvýznamnějších památek, jako je například Karlův most, nebo památek, které byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO,“ řekla mluvčí ústavu.

Vnitřní kontrola účetnictví Univerzity Karlovy zatím neobjasnila, na co šly peníze od čínského velvyslanectví při sporném financování česko-čínských konferencí. Audit dosud nenašel žádný přesun peněz mezi univerzitou a čínskými úřady ani mezi školou a firmou akademika Miloše Balabána, která údajně peníze na akce od Číňanů dostala. Univerzita proto dnes odeslala zástupcům firmy výzvu, aby to vysvětlili. Obrátila se také na policii kvůli podezření ze spáchání podvodu. Na jednání akademického senátu UK to řekl rektor školy Tomáš Zima. Konečné výsledky kontroly budou známy na začátku příštího roku.

Server Aktuálně.cz v říjnu napsal, že čínská ambasáda posílala peníze na česko-čínské konference na univerzitě firmě Středisko bezpečnostní politiky, kterou založil bývalý tajemník Česko-čínského centra UK Balabán. Podle serveru lhal, když tvrdil, že konference platí centrum samo. Například na zářijovou akci dali údajně Číňané zhruba 600 tisíc korun. Balabán v říjnu na funkci tajemníka rezignoval a spolu se dvěma pracovníky firmy má v lednu odejít i z Fakulty sociálních věd UK. Firma se na konci října přejmenovala na Multilateral Consulting & Analysis s.r.o. a Česko-čínské centrum UK Zima v reakci na kauzu zrušil. Pro audit se rozhodla také Fakulta sociálních věd (FSV) UK, kde Balabán řídil Středisko bezpečnostní politiky, tedy pracoviště se stejným názvem jako měla firma.

Maltský premiér Joseph Muscat podá demisi, tvrdí tamním tisk s odvoláním na zdroje z jeho okolí. Premiér čelil v posledních dnech velmi hlasitým výzvám včetně demonstrací před úřadem vlády - akce volaly po jeho odstoupení kvůli novým informacím ve vyšetřování vraždy novinářky Daphne Caruany Galizia, která psala i o korupci a praní špinavých peněz ve vysoké politice. Zemřela v říjnu 2017 při výbuchu bomby, kterou do jejího auta nastražila zřejmě trojice mužů - bratři Alfred a George Degiorgiovi a Vincent Muscat. Ti byli zatčeni už v prosinci 2017 a čelí obvinění z vraždy.

Joseph Muscat stojí v čele vlády od března 2013 a nyní čelí podle médií největší politické krizi. Od čtvrtečního večera zasedala mimořádně několik hodin vláda, v pátek dopoledne Muscat navštívil prezidenta George Vellu. Nicméně není jediný, koho se vražda maltské novinářky dotkla či dotkne. Kvůli kauze odstoupili tento týden už dva ministři jeho vlády a dlouholetý šéf úřadu vlády Keith Schembri, který byl tento týden i zatčen a pak propuštěn na kauci. V pátek maltské úřady propustily na kauci z vazby i podnikatele Yorgena Fenecha, který je hlavním podezřelým z objednání novinářčiny vraždy. Fenech obvinil právě Schembriho, že se na objednání vraždy podílel; zároveň požádal o milost výměnou za slib, že bude spolupracovat s vyšetřovali. Milost ale byla zamítnuta.

Ambice některých politiků se zviditelnit mohou znamenat problémy pro české firmy, reagoval premiér Andrej Babiš na plánovanou cestu šéfa Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan. Podpořil tak názor prezidenta Miloše Zemana, který ve čtvrtek uvedl, že Kubera jedná proti ekonomickým zájmům Česka. Babiš  dodal, že Kubera se chce stát slavným a být prvním na světě, kdo navštíví napřed Tchaj-wan a poté Čínu; z minulosti jsou podle něj známé případy, kdy Čína kvůli vztahům s Tchaj-wanem ekonomické vztahy s příslušnou zemí zmrazila. Premiérovi vadí i to, že různé české subjekty konají v zahraničních otázkách různě.

Po vzoru Francie by podle Babiše mělo Česko do Číny jezdit vyjednávat kontrakty,  i když stejně jako Francie má „nějaký názor na lidská práva“. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) doufá, že plánovaná cesta Kubery vztahy s Pekingem neohrozí. Čína je náš partner a zároveň máme jasno v tom, že i s Tchaj-wanem udržujeme kontakt, zejména v té ekonomické oblasti a kulturní výměny, dodal s tím, že nemůže ovlivňovat rozhodnutí našich poslanců a senátorů.  Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti.

Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král Karel IV., na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott, který si v porovnání s posledním průzkumem z roku 2013 polepšil nejvíce - o 15 procentních bodů. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Za vrcholné období českých dějin do poloviny 20. století považuje veřejnost právě dobu Karla IV., v novodobé historii pak sametovou revoluci.

Za touto čtveřicí osobností následovali s výrazným odstupem reformátor Jan Hus, prezident Miloš Zeman a Jan Amos Komenský. Dvě procenta dotázaných pak uvedla hokejistu Jaromíra Jágra a procento hlasů obdrželi husitský vojevůdce Jan Žižka, bývalý prezident Václav Klaus a fiktivní český génius a všeuměl Jára Cimrman. Respondenti podle CVVM uvedli v odpovědi kolem 70 jmen.